„Žádáte, a nedostáváte, protože žádáte špatně, abyste to vynaložili na své rozkoše.“ (Jakub 4,3)

Bůh nevyslýchá žádné modlitby pro naši vlastní slávu, nebo které napomáhají našim pokušením. Především Bůh neodpovídá na modlitbu osobě, která v srdci skrývá chtíč. Všechny odpovědi jsou závislé na tom, zda necháme ze svých srdcí vytrhnout zlo, chtíč a zakořeněné hříchy.

„Kdybych se snad upnul srdcem k ničemnosti, byl by mě Panovník nevyslyšel.“ (Žalm 66,18)

Nemůžeme si dovolit bezhlavě se modlit za cokoli, co naše sobecká mysl vyplodí, ani nemáme dovoleno přijít do Boží přítomnosti a dát volný průchod hloupým představám a bezmyšlenkovitému řečnění. Kdyby Bůh potvrzoval všechny naše žádosti bez uvážení, přišel by o svou slávu.

Existuje zákon modlitby, zákon, který vyřazuje sebestředné modlitby a zároveň umožňuje upřímně hledajícím, aby žádali s důvěrou. Jinými slovy, můžeme se modlit za cokoli, pokud je to Boží vůle.

Kdo podněcuje nepokoje v domě Božím? Ne, nejsou to ti, kdo naříkají a pláčou nad ohavnostmi církve. Nejsou to ani ti, kdo odhalují hřích a svědčí o zlých skutcích náboženských vůdců.

Mnozí dnešní křesťané si svůj život představují jako justiční váhy. Na jedné misce vah jsou všechny jejich zbožné skutky a na druhé misce rostoucí hromada hříchů a selhání. Když si myslí, že v jejich životě převažují selhání, cítí povinnost více se modlit, více studovat Bibli a častěji chodit do církve.

Eliášova nenávist k hříchům Izraele pramenila z jeho velké lásky k Božímu lidu. Eliáš nenáviděl hřích, ale lidi miloval. Nebyl mužem pomsty a jeho srdce toužilo po návratu Izraele k Hospodinu.

Abychom pochopili ducha a moc, která spočívala na Eliášovi, musíte slyšet jeho srdceryvné volání na hoře Karmel: „Odpověz mi, Hospodine! Odpověz mi, ať pozná tento lid, že ty, Hospodine, jsi Bůh. Ty sám obrať jejich srdce zpět k sobě.“ (1. Královská 18,37)

Král David nikdy nemohl vstoupit do nejsvětější svatyně v chrámu. Ale vstoupil do svatyně Boží a jeho zkušenost vyústila v mocný žalm, který Boží lid vyznává dodnes: „Kdo ve skrýši Nejvyššího přebývá, ve stínu Všemohoucího bude odpočívat.“ (viz Žalm 91,1) David se zamýšlí nad úžasným zjevením Boží přítomnosti na zemi.

V naší službě dostáváme mnoho dopisů od věřících, a některé z nich vypovídají o tom, jak Bůh pracuje v životech svých dětí, jako například tento:

Vážený pastore Davide,

Před několika lety můj manžel přišel o práci, která pro něj byla velmi důležitá. Bylo to pro něj tragické, protože s prací ztratil veškeré sebevědomí a dobrý příjem, a už se z toho nevzpamatoval. I když je zaměstnán, jeho současný plat je nižší než polovina toho, co měl předtím. Teď jsem já hlavní živitelkou rodiny.

Představte si adoptovaného syna, který dospěl a zdědil veškeré otcovo bohatství. A přesto tento syn pokračuje v živoření s domácím služebnictvem.

Bylo by správné, aby otec tohoto mladého muže v jeho otroctví utěšoval a ujišťoval ho, že je milován a že všechno bude v pořádku? Samozřejmě že ne. Každý otec, který miluje svého syna, by chtěl, aby si jeho syn nárokoval dědictví a opustil chudobu. Naléhal by na něj, aby si přivlastnil bohatství, které mu patří!

Překážky často vnímám jako příležitosti k dosažení vyspělosti a k odstranění dětinských svázaností. Uvažujte o dětských reakcích; chvíli se smějí a hned vzápětí křičí. Snadno se zraní a křičí až moc. Nehledě na to je věřící rodiče milují a po celý život utěšují.

Stejně i my, jakožto křesťané, občas dostaneme záchvat vzteku, když čelíme těžkostem. Voláme: „Dobrá, Bože, pokud mám jít touto cestou, pokud dopouštíš, aby se děly špatné věci, proč bych se měl k tobě modlit?“

Evangelia jasně ukazují, že na nás záleží, jaká míra víry nám bude dána.

„Třetího dne byla svatba v Káně Galilejské. Byla tam Ježíšova matka; na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci. Když se nedostávalo vína, řekla Ježíšovi jeho matka: ‚Už nemají víno.‘ “ (Jan 2,1-3)

Už jste měli něčeho nedostatek? Třeba nedostatek trpělivosti se vzpurným dítětem? Nedostatek naděje pro manželství? Na svatbě v Káni si všimla Ježíšova matka Marie, že došlo víno. Šla za Ježíšem a řekla mu: „Udělej s tím něco.“