Czech Devotionals

Při ustanovení nové smlouvy se Bůh zavázal přísahou, že poskytne moc a sílu pro splnění podmínek a požadavků smlouvy. Když Bůh s přísahou říká: „Udělám to“, víra odpovídá: „Stane se tak.“

Dovolte mi odhalit úžasnou pravdu nové smlouvy. Jde o to, že Bůh nikdy nemůže přijít úplně blízko ke svému lidu, ani on k němu. Proto se zavázal svůj lid sjednotit a přetvořit a poskytovat jim péči a útěchu. Nová smlouva celá stojí na závazku Pána zabránit pádu svých dětí tím, že moc a nadvláda hříchu bude zlomena mocí Ducha svatého přebývajícího v srdci člověka.

Jen málo lidí mluví o hluboké bolesti, úzkosti a vzteku, které doprovázejí lásku k marnotratným dětem. Ježíš zmínil otcovu úzkost i ohromující úlevu, když viděl zatoulaného syna vracet se domů. Pečovat o umíněného člověka je pro duši cesta pouští. Jak pečovat o vlastní srdce uprostřed toho všeho? 

Než se pustíme do hledání nového poznání nebo nového směru svého života, musíme si nejprve uvědomit, co už pro nás Bůh udělal. Věřím, že právě toto je jeden z nejmocnějších nástrojů, kterým Duch svatý inspiroval apoštola Pavla a posílil jeho duši, když byl ve vězení. Izolován od ostatních, na dně ponuré a špinavé římské cely, v krutých životních podmínkách jako by vše nutilo Pavla, aby v prvních řádcích svého listu mluvil o své bolesti.

„Jazyk žádný člověk zkrotit neumí. Je to nezvládnutelné zlo, plné smrtelného jedu.“ (Jakub 3,8) Jakub ve své epištole mluví o jazyku křesťana. Vyzývá věřící, aby převzali kontrolu nad svým jazykem - dřív, než je jejich jazyk zničí. Možná se ptáte: „Jak moc je to vážné? Může být ‚nezvládnutelný jazyk‘ skutečně tak hříšný?“

Nezkrocený jazyk činí zbožnost bezcennou! Může způsobit, že vaše duchovní práce bude v Božích očích marná. „Domnívá-li se kdo, že je zbožný, a přitom nedrží na uzdě svůj jazyk, klame tím sám sebe a jeho zbožnost je marná.“ (Jakub 1,26)

Apoštol Pavel napsal: „Věrný je Bůh, který nás povolal do společenství se svým Synem, naším Pánem Ježíšem Kristem“ (1. Korintským 1,9). Tento jednoduchý verš nám otvírá pravdu, na kterou můžeme pohlédnout v každé životní bouři. Je to jednoduchá pravda, která může udržet naše srdce v odpočinutí, když se všechny věci kolem nás otřásají. Je zde Boží Slovo, které nás může ochránit před strachem, který nyní svírá celý svět.

Tou pravdou je, že poznáváme Boží věrnost tím, že odpovídáme na jeho volání zůstávat ve společenství s Ježíšem.

Bůh trvá na tom, že když procházíme Rudým mořem, musí tam být „suchá zem“. Bůh řekl Izraeli: „Izraelci půjdou prostředkem moře po suchu.“ (Exodus 14,16) Je úžasné, že Bůh použil tuto frázi čtyřikrát, kdy řekl svému lidu: „Půjdete po suchu.“

Tuto frázi vidíme znovu, když se Izrael chystal vstoupit do Kanaánu. Na cestě do země zaslíbené překročili Jordán po suché zemi.

„Má-li někdo z vás sto ovcí a ztratí jednu z nich, což nenechá těch devadesát devět na pustém místě a nejde za tou, která se ztratila, dokud ji nenalezne?“ (Lukáš 10,4) Ježíš tu mluví o ovci, která byla v ohradě. Očividně se jedná o členku Ježíšova stáda, kterou dobrý pastýř dobře krmil a opatroval. Přesto se tato ovečka ztratila, a tak se ji pastýř vydal hledat.

V dobách Starého zákona byl olej pomazání lisován ve třech různých lisech. První rozdrtil olivy, druhý vymačkal šťávu a ve třetím se lisovaly slupky z oliv. Výsledkem byl velmi čistý olej. Podobný je i proces posvěcení. Duch svatý působí na naše srdce jako lisy na olej.

Proč tolik křesťanů, kteří mají jistotu spasení, nezažívá hojný život, který Bůh slíbil těm, kdo věří? Ježíš nám slíbil mnoho věcí: odpuštění, klid, posilnění, útěchu, naději, plodnost, přátelství s Bohem a věčný život. Jen málo věřících si je bezezbytku užívá. Proč?

Dovolte mi podělit se o několik uzdravujících myšlenek o víře a lásce. Věřím, že Bůh jako odpověď na modlitbu víry koná zázraky a věřím každému zaslíbení v Božím slově. Skrze mnoho utrpení a slz jsem objevil něco úžasného o tom, jak Bůh pracuje. To, co nyní budete číst, by vám mělo pomoci obnovit důvěru k Pánu a vysvobodit vás z otroctví zkoumání své víry.