„Povstaň, rozjasni se, protože ti vzešlo světlo, vzešla nad tebou Hospodinova sláva. Hle, temnota přikrývá zemi, soumrak národy, ale nad  tebou vzejde Hospodin a ukáže se nad tebou jeho sláva.“ (Izajáš 60,1-2)

Písmo zde mluví o posledních dnech: doba, kdy to vypadá, že temnota zvítězila, doba, kdy do srdcí mnoha lidí vtrhla beznaděj z budoucnosti. Přesto Bůh říká svému lidu: „Nemyslete si, že jsem vás opustil.“

Mnozí z nás chtějí znát Boží cestu a slyšet pravdu evangelia, avšak vyhýbají se životu, který s tím souvisí. Bohužel si v dnešní církvi užíváme kázání a chvály, a přece odcházíme domů naprosto nezměněni.

Před mnoha lety jsem se vyčerpal procházením ulic New Yorku, byl jsem unavený na duši i na těle. Dostal jsem mononukleózu, skončil na šest týdnů v nemocnici a v krku se mi vytvořil výrůstek. Nemohl jsem polykat, a někdy jsem ani nemohl popadnout dech. Moje váha brzy klesla pod 52 kg. Protože jsem nemohl cestovat, veškeré příjmy pro službu rychle vyschly a vypadalo to na konec Teen Challenge.

Složení břemen vyžaduje odhodlání, je to určitý druh duchovní operace, kterou může provést pouze Duch svatý.

Vidíme to v knize Nehemjáše. Izraelci v té době věrně a pilně obnovovali jeruzalémské hradby a brány. Jakmile však byly brány postaveny, lidé přehlíželi zachovávání sabatu. Každý týden o sabatu procházely jeruzalémskými branami dlouhé řady zvířat naložených zbožím.

Očekáváte příchod Pána? Toužíte po dni, kdy se znovu objeví?

„…očekávali blažené splnění naděje – slavného příchodu našeho velikého Boha a Spasitele Ježíše Krista.“ (Titovi 2,13) „Teď na mne čeká vavřín spravedlnosti, který mi v onen den udělí Pán, ten spravedlivý soudce – a nejen mně, ale všem těm, kdo s láskou vyhlížejí jeho příchod“ (2. Timoteovi 4,8).

Tento svět není naším domovem. Zapouštíte zde kořeny nebo se modlíte, aby Ježíš udržel vaše srdce bdící?

„Komu bylo mnoho dáno, od toho se mnoho očekává, a komu mnoho svěřili, od toho budou žádat tím více.“ (Lukáš 12,48)

Většina křesťanů je bez moci. Toto tvrzení bude některým čtenářům připadat troufalé, zatímco jiným to bude znít jako samozřejmost. Ať už to vidíte tak či onak, byl bych raději, kdybych o tom nemusel mluvit.

Ve Starém zákoně byl David znám jako velký válečník a muž, který ctil Boha. Odmala statečně chránil ovce svého otce před lvy a medvědy. Stejnou odvahu David projevil, když bojoval s Goliášem. „Tvůj služebník už zabil lva i medvěda. A tenhle neobřezaný Pelištejec dopadne stejně, protože urážel šiky živého Boha … Hospodin, který mě vysvobodil ze spárů lva i medvěda, mě vysvobodí i ze spárů toho Pelištejce.“ (1. Samuelova 17,36-37) 

Apoštol Pavel zachoval pokoj, když došlo ke katastrofě. Připomeňme si ztroskotání na jeho cestě do Říma: 

„Teď vás ale vyzývám, abyste se vzchopili. I když bude loď zničena, nikdo z vás nepřijde o život. Dnes v noci ke mně přišel anděl od Boha, kterému patřím a kterému sloužím, a řekl mi: ‚Neboj se, Pavle, dostaneš se před císaře. A hle, Bůh se z dobroty k tobě rozhodl zachovat všechny, kdo se plaví s tebou.‘ Proto se vzchopte, muži! Věřím totiž Bohu, že vše dopadne, jak mi bylo řečeno. Máme narazit na nějaký ostrov.‘ “ (Skutky 27,21-26) 

„Budou před něj shromážděny všecky národy. A oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů. Ovce postaví po své pravici, kozly po levici. Potom řekne Král těm po své pravici: ‚Pojďte, požehnaní mého Otce, přijměte do dědictví království, které je pro vás připraveno od založení světa.‘ “ (Matouš 25,32-34) 

V den soudu bude první věcí, kterou Pán udělá, oddělit jeho ovce od kozlů. Nedovolí, aby jeho spravedliví byli počítáni k hříšníkům.