UDĚLEJTE DUCHOVNÍ INVENTURU

„Komu bylo mnoho dáno, od toho se mnoho očekává, a komu mnoho svěřili, od toho budou žádat tím více.“ (Lukáš 12,48)

Většina křesťanů je bez moci. Toto tvrzení bude některým čtenářům připadat troufalé, zatímco jiným to bude znít jako samozřejmost. Ať už to vidíte tak či onak, byl bych raději, kdybych o tom nemusel mluvit.

Uvědomme si, jak dnes vypadá „normální“ křesťanství typického věřícího. Takový člověk je trochu egoistický a trochu materialistický a většina jeho každodenních rozhodování se točí okolo zlepšování života. To se týká i duchovní aktivity od navštěvování církevních skupin až po stahování a poslouchání kázání a různých seminářů, kterých se zúčastnil.

Na tom by nebylo nic špatného. Pán si přeje, aby naše životy byly požehnány, ale někteří křesťané berou duchovní věci stejně jako světské záležitosti. Jde jim o sebezdokonalování, nikoli o království Boží, a v takovém případě tyto aktivity vysají moc pravého evangelia.

To, co se dnes považuje za normální křesťanství, musí Boha pobuřovat. „Normální“ křesťan je nejen bez moci, ale také bez zápalu, nasazení a bez sebeobětování. Jinými slovy: je bez kříže, a tudíž bez Krista.

Nepochopte mě špatně. Jde mi především o Boží milost a na nikoho nekladu nepřiměřenou zátěž. Je však načase, aby církev provedla duchovní inventuru, aby zjistila, zda nás naše duchovní snažení přivádí blíže k Bohu, nebo nás pouze nutí běhat v kruhu.

Dovolte mi položit několik otázek. Myslíte si, že by pro vaše duchovní zdraví bylo lepší navštěvovat církev, která káže jen málo evangelia, učí jen málo z Božího slova nebo nemá nadšení pro Boží království? Církev, kde nikdo skutečně neplní Boží příkazy? Nebo je lepší navštěvovat církev, která miluje Boží slovo, hlásá evangelium a má domácí skupinu pro každý typ věřících?

Pokorně si dovoluji říct, že druhá možnost může být pro vaše duchovní zdraví nebezpečnější. Proč? Protože Ježíš prohlašuje, že komu je mnoho dáno, od toho se mnoho vyžaduje.

Pro toho, jehož život neodpovídá biblické pravdě, bude den soudu děsivý. Jak varoval Ježíš: „I vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se toho nenadějete.“ (Lukáš 12,40)