Bůh řekl proroku Eliášovi, aby prorokoval, že do země přijde hladomor. To není služba, která by někoho učinila velmi populárním, ale Eliáš byl poslušný. Pán ho ochránil, poslal ho na skryté místo u potoka Kerít. Po nějaké době potok vyschl a Eliáš neměl vodu (viz 1. Královská 17,3–7).

„Stalo se k němu Hospodinovo slovo: ‚Vstaň, jdi do Sarepty, která patří Sidónu, a pobývej tam. Hle, přikázal jsem tam jedné vdově, aby tě živila.‘ “ (1. Královská 17,8-9) Eliáš, kterému už asi žádné zásoby nezbyly, ale který důvěřoval Bohu a poslouchal ho, byl poslán k chudé vdově.

Žijeme ve světě, kde je stále obtížnější rozlišit pravdu a lež.

Před několika lety se stala populární fráze „fake news“. Některé sociální sítě začaly uvádět varování, že obsah může být nepravdivý. Vzápětí se objevily také obavy, že názory cenzorů na to, co je pravda, jsou zaujaté.

Pravda je nezbytná pro zdravý duchovní a citový život. Ježíš řekl: „Poznáte pravdu a pravda vás osvobodí.“ (Jan 8,32) Ve světě, kde je absolutní pravda často odmítána jako zastaralá idea, se musíme ptát: „Co Ježíš myslel větou, kterou řekl?“

Bůh vám chce požehnat a projevit přízeň. Chce, abyste byli moudří a rozvážní a činili prozíravá rozhodnutí, která přinesou do vašeho života požehnání. Musíme si však dávat pozor na to, co děláme s Božím požehnáním. Mnozí z nás obdrží požehnání od Boha, ale pak je proměníme v něco sobeckého.

V Lukášovi Ježíš mluví o muži, který byl požehnán: „Jednomu bohatému člověku se na polích hojně urodilo. A on v sobě o tom rozvažoval a říkal si: ‚Co budu dělat, když nemám kam složit svou úrodu?‘ “ (Lukáš 12,16-17)

Pro křesťana není nic nebezpečnějšího než mít zášť vůči Bohu. Jsem šokován rostoucím počtem věřících, kteří se hněvají na Boha. Proč? Jsou přesvědčeni, že se Bůh o ně nezajímá, protože neodpověděl na konkrétní modlitbu nebo nezasáhl v jejich prospěch.

Bůh povolal Jonáše, aby šel do Ninive kázat poselství soudu, které od Boha obdržel. Po vyřízení poselství se Jonáš posadil na svahu a čekal, až začne Boží soud. Dny plynuly, ale nic se nedělo. Proč? Ninive činilo pokání a Bůh soud odložil.

Ve Skutcích 11 čteme o historické změně v církvi, která přišla skrze Duchem zmocněné věřící, jejichž jména neznáme. Ti byli těmi prvními, kteří předali dobrou zprávu o Ježíši za hranice Judaismu k pohanům. „Ale někteří z nich, původem z Kypru a z Kyrény, začali po svém příchodu do Antiochie zvěstovat Pána Ježíše také pohanům.“ (Skutky 11,20) Miluji rčení „někteří z nich“. Tito věrní, nejmenovaní věřící neměli ani ponětí o své klíčové roli v historii.

Nikdo z nás nemůže v Božích očích dosáhnout svatosti vlastními silami nebo silou vůle. Musíme k němu přijít se slovy: „Pane, nemám ti co dát. Musíš všechno učinit sám.“

Navzdory tomu zůstáváme přesvědčeni, že pokud získáme vítězství nad posledním zbývajícím hříchem, budeme schopni žít svatě. Vezmeme do ruky meč síly vůle, slibů a dobrých úmyslů a vydáme se zabít nepřítele v našich srdcích; nikdy však nemůžeme být svatí, pokud stojíme na půdě vlastní spravedlnosti.

Ve Skutcích 11 čteme o historické změně v církvi, která přišla skrze Duchem zmocněné věřící, jejichž jména neznáme. Ti byli těmi prvními, kteří předali dobrou zprávu o Ježíši za hranice Judaismu k pohanům. „Ale někteří z nich, původem z Kypru a z Kyrény, začali po svém příchodu do Antiochie zvěstovat Pána Ježíše také pohanům.“ (Skutky 11,20) Miluji rčení „někteří z nich“. Tito věrní, nejmenovaní věřící neměli ani ponětí o své klíčové roli v historii.

„Milovaní, nedivte se té zkoušce ohněm, jež na vás přišla – není to přece nic divného.“ (1. Petrův 4,12)

Petr nám připomíná, že boje, kterými procházíme, nejsou ničím divným. Ježíš o nich řekl předem: „Toto vše jsem vám pověděl, abyste ve mně nalezli pokoj. Na světě zakoušíte soužení, ale buďte stateční – já jsem přemohl svět.“ (Jan 16,33) Budeme čelit opozici. Ďábel je reálný. Někteří lidé jsou ve spojení se silami temnoty a žárlí na to, co Bůh dělá v našich životech.

Jako křesťané víme, že Ježíš pro nás vydobyl vítězství na kříži. Porazil smrt, satana a moc hříchu. Pro věřící zůstává otázka: „Co teď? Vím, že Ježíš získal pro mne vítězství na kříži, ale co můj současný konflikt? Kde je jeho vítězství v bitvě, která právě teď zuří v mém životě?“

„Aby se žádné tělo nemohlo před Bohem chlubit.“ (1. Korintským 1,29) Tento verš není pravdou pouze v Novém zákoně, ale byl pravdou už v Mojžíšově době. Mojžíš nemohl vysvobodit Boží lid vlastní silou. Musel být jednou provždy poučen, že Boží dílo se nevykoná skrze lidské schopnosti, ale naprostou důvěrou a závislostí na Bohu.