Zamysleme se nad tím, co Bůh říká o modlitbě. Nejprve je nám řečeno: „Hledejte Hospodina, dokud se dává najít, volejte ho, dokud je blízko“ (Izajáš 55,6), a zároveň Bible říká: „není, kdo by rozuměl, není, kdo by horlivě hledal Boha.“ (Římanům 3,11)

„Každý, kdo je pokoušen, je strháván a váben svou vlastní žádostivostí.“ (Jakub 1,14) Všichni jsme lákáni vlastními chtíči, každý, bez výjimek.

„Proto si vzpomeň, odkud jsi odpadl, čiň pokání a dřívější skutky. Nebudeš-li činit pokání, přijdu k tobě a pohnu tvým svícnem z jeho místa.“ (Zjevení 2,5)

Věřím, že následující úryvek je prorocký o Kristu a jeho církvi: „Budete-li mě opravdu poslouchat, je výrok Hospodinův, a v den odpočinku nebudete přinášet břemena do bran tohoto města, ale bude vám den odpočinku svatý a nebudete v něm konat žádnou práci, budou vcházet branami tohoto města králové a velmožové, kteří dosednou na Davidův trůn, budou jezdit na voze a na koních, oni i jejich velmožové, muži judští a obyvatelé Jeruzaléma, a toto město bude trvat navěky.“ (Jeremiáš 17,24-25)

Izajáš prorokoval: „Co bylo od věků v troskách, vybudují, postaví, co kdysi bylo zpustošeno, obnoví zničená města, zpustošená po celá pokolení.“ (Izajáš 61,4)

Izajášovi posluchači nedokázali pochopit svobodu a užitek, které popsal. Po celé generace byl Boží lid drcen a ničen tíhou zákona.

Možná máte někdy pocit, že Pán je daleko a vaše modlitby nevyslýchá. Vaše duše se cítí vyschlá. Když přijdou takové chvíle, musíme si připomenout velmi důležitou pravdu: „Pán je blízko.“ (Filipským 4,5)

Tato slova napsal v dopise apoštol Pavel v prvním století Božímu lidu ve Filipech. Pavel psal z vězení církvi, které neustále hrozilo pronásledování. Mezi napomenutí, aby se radovali, nedělali si starosti a byli laskaví ke všem, vložil připomínku, že Pán je blízko.

Když někdy klopýtnu na cestě s Pánem, mám sklon se snažit věci napravit skutky, než abych se hned spolehl na neuvěřitelnou Boží milost, abych znovu obnovil svůj vztah s Pánem.

Myslím, že většina z nás jedná podobně, a proto apoštol Pavel v celém Novém zákoně opakovaně zdůrazňuje Boží milost. V dopise za dopisem nám neustále připomíná dostatek milosti pro náš správný vztah s Pánem.

Věřím, že Bůh nám dal velmi konkrétní zaslíbení pro těžké časy, které nás čekají. Podobné byly dány Abrahamovi a jeho potomkům jako přísaha.

„… přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahamovi, že nám dá, abychom vysvobozeni z rukou našich nepřátel mu beze strachu sloužili ve svatosti a spravedlnosti před ním po všechny své dny.“ (Lukáš 1,73-75)

Bůh přísahal, že nás vysvobodí od všech nepřátel a zlých věcí, abychom mu mohli beze strachu sloužit po všechny dny našeho života. Milovaní, nepřítelem je hlad, stejně tak nahota a chudoba.

Bůh chce, aby vaše srdce byla zpevněná ve vytrvalosti, bez ohledu na to, jak dlouho odpověď od něj trvá.

Buďte si jisti, že budete zkoušeni, pokud se budete snažit chodit ve spravedlnosti před Pánem. Ve skutečnosti, čím hlouběji budete chodit s Kristem, tím intenzivnější bude vaše zkoušení. Písmo to objasňuje: „lid, který zná svého Boha, projeví sílu a bude jednat … dostane se jim trochu pomoci… I někteří z těch, kdo rozumějí, budou klesat, aby byli tříbeni, čištěni a běleni pro dobu konce, který přijde v určený čas.“ (Daniel 11,32.34-35)