BOŽÍ DÍLO V NÁS

Zamysleme se nad tím, co Bůh říká o modlitbě. Nejprve je nám řečeno: „Hledejte Hospodina, dokud se dává najít, volejte ho, dokud je blízko“ (Izajáš 55,6), a zároveň Bible říká: „není, kdo by rozuměl, není, kdo by horlivě hledal Boha.“ (Římanům 3,11)

Písmo odhaluje, že nebudeme hledat Pána tak, jak bychom měli. Znovu a znovu se před nás staví Boží měřítko dokonalosti a naše neschopnost ho dosáhnout. Proč? Je to proto, abychom se vyhnuli osudu farizeů. Ti vstávali brzy ráno a modlili se dlouhé modlitby. Vytvořili pravidla, aby zachovali zdání svatého chování; ale Ježíš poukazuje na to, že zatímco farizeové navenek vypadali dobře, jejich srdce byla temná a prohnilá. „Vy farizeové očišťujete číše a mísy zvenčí, ale vaše nitro je plné hrabivosti a špatnosti.“ (Lukáš 11,39)

Bůh usiluje v nás o hlubší dílo, než jaké bychom kdy mohli vykonat sami. Pavel to shrnuje v jedné krátké pasáži: „Vy pošetilí Galatští, kdo vás to obloudil – vždyť vám byl tak jasně postaven před oči Ježíš Kristus ukřižovaný! Chtěl bych se vás zeptat jen na jedno: dal vám Bůh svého Ducha proto, že jste činili skutky zákona, nebo proto, že jste uvěřili zvěsti, kterou jste slyšeli? To jste tak pošetilí? Začali jste žít z Ducha Božího, a teď spoléháte sami na sebe?“ (Galatským 3,1-3)

Když naše skutky poslušnosti nemají zdroj v Boží milosti, cítíme to. Navenek se můžeme cítit hrdí na to, čeho jsme dosáhli; ale když selžeme, jsme z toho sklíčení do té míry, že se vzdáme a pomyslíme si: „To je příliš těžké břemeno. Už to nevydržím.“

Právě o to jde! Je to příliš těžké břemeno. Proto nám Ježíš říká: „Pojďte ke mně, všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout.“ (Matouš 11,28) To není pouhé pozvání; Ježíš nám přikazuje, abychom k němu přišli, protože on jediný dá odpočinutí, které naše duše potřebují. Příteli, to Bůh koná v nás své dílo! Odhalí naši neschopnost a ukáže svou ochotu a moc v nás konat.