SVĚŤTE DEN ODPOČINKU

Věřím, že následující úryvek je prorocký o Kristu a jeho církvi: „Budete-li mě opravdu poslouchat, je výrok Hospodinův, a v den odpočinku nebudete přinášet břemena do bran tohoto města, ale bude vám den odpočinku svatý a nebudete v něm konat žádnou práci, budou vcházet branami tohoto města králové a velmožové, kteří dosednou na Davidův trůn, budou jezdit na voze a na koních, oni i jejich velmožové, muži judští a obyvatelé Jeruzaléma, a toto město bude trvat navěky.“ (Jeremiáš 17,24-25)

Víme, že Kristus je potomkem Davidovým a že sedí jako Král na Davidově trůnu; ale kdo jsou králové a knížata, které Jeremjáš popisuje, obyvatelé Jeruzaléma na koních a vozech?

My jsme ti lidé a zde nám bylo dáno neuvěřitelné zaslíbení. Předáme-li všechna břemena tomu, kdo je unese, budeme žít navždy v pokoji, bez jakéhokoli otroctví. Ježíšův příkaz, abychom na něj položili břemena, není záležitostí volby. Máme to udělat jako projev důvěry k němu.

„Nebudete-li mě poslouchat a den odpočinku vám nebude svatý, ale budete-li v den odpočinku nosit břemena a vcházet s nimi do jeruzalémských bran, zanítím v jeho branách oheň a ten pozře jeruzalémské paláce a neuhasne.“ (Jeremiáš 17,27)

Prorok tím říká: „Pokud neuposlechnete Boží příkaz, abyste přestali nosit svá břemena, skončíte tak, že jimi budete pohlceni. Je tragické, že to popisuje stav mnoha dnešních křesťanů. Někteří v noci téměř nespí, protože nemohou přestat myslet na své problémy. Opakovaně si přehrávají věci ve své mysli a diví se: „Kde jsem udělal chybu? Jak všechno mohu napravit?“

Ježíš řekl: „Pojďte ke mně, všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout.“ (Matouš 11,28) Říká tím: „Vírou musíte vstoupit do Otcova odpočinutí.“

Máme odevzdat všechna břemena Ježíši a důvěřovat Duchu svatému, že nám dá sílu k životu. Ctěme den odpočinku tím, že složíme veškeré vlastní úsilí a snahu zvítězit nad hříchem a pokušením. Tento příkaz máme dodržovat nejen v neděli, ale každý den!