Nedávno jsem s těžkým srdcem šel v modlitbě k Pánu, protože mě tížily mnohé starosti. Začal jsem mu vysvětlovat své problémy: „Pane, nikdy za celý svůj život jsem nebyl tak unavený. Nemůžu už dál.“ Byl jsem tak vyčerpaný, že mi vytryskly slzy. Když jsem tak ležel a plakal, pomyslel jsem si: „Moje slzy jistě pohnou Pánovým srdcem.“

Duch svatý skutečně přišel a pomohl mi, ale ne tak, jak jsem si myslel. Toužil jsem po soucitu, povzbuzení, porozumění;  dal mi to všechno, ale úplně jinak, než jsem očekával.

Pokud se chceš stát zralým věřícím, musíš se naučit bojovat své vlastní bitvy. Při bojích se nemůžeš vždy spoléhat na někoho jiného. Možná máš modlitebního přítele, bojovníka, kterému můžeš zavolat a říci: „Mám před sebou bitvu. Budeš se za mě modlit? Vím, že tvé modlitby mají moc.“

Je to biblické, ale není to úplně Boží vůle pro tebe. Bůh chce, aby ses stal válečníkem. Chce, aby ses dokázal postavit ďáblu.

I když se v církvi stále hovoří o duchovním boji, křesťané se stále nenaučili, jak se postavit proti nepříteli. Jsme pro ďábla hračkou!

Nevěřím, že každá smůla, která postihne křesťana, pochází od ďábla. Chybně ho obviňujeme za mnohé, co jsme si způsobili svojí nedbalostí, neposlušností a leností. Je jednoduché obviňovat ďábla za vlastní pošetilost. Takto bychom neměli přemýšlet. Ve světě je přítomný skutečný ďábel a má hodně práce.

Vyrostl jsem v letniční církvi, kde každou neděli kazatel horlil proti různým hříchům, o kterých byl přesvědčen, že jsme je spáchali, nebo jsme o nich přemýšleli, nebo je velmi brzy spácháme. Učil, že pokaždé, když zhřešíme, ztrácíme spasení; takže jsme museli přijít k oltáři a znovu odevzdat svůj život Ježíši Kristu.

Tomu se říká kázání zákona a bylo plné povinností. „To bys měl dělat. To bys neměl dělat.“

Zvládání emocí zdravým způsobem je práce. Vždy se musíme učit, jak emoce nepotlačovat a nepopírat, ale ani se nenechat jimi ovládat. Doporučuji vám, abyste se rozhodli pro jedno z těchto dvou řešení:

Už nebudu jako skunk! Skunk, když není šťastný, dá to najevo. Stříká kolem sebe a zanechává odpudivý zápach, který dlouho vydrží a prostupuje vším, jen aby si byl celý svět dobře vědom jeho špatné nálady. Přiznejte si, že někteří členové rodiny vás viděli občas takto jednat.

Někteří věřící vám mohou povědět vše o svém duchovním růstu. Můžete jasně vidět změny v jejich životech. Svědčí vám o tom, jak pro ně Duch svatý porazil nepřítele, a vy se spolu s nimi radujete z jejich vítězství.

Každý si může zachovat radost, když chodí plně v Duchu Svatém. Bůh chce, abychom se neustále zůstávali v jeho lásce, obzvláště v pokušeních.

Jednou z věcí, která nás může přenést přes těžké časy, je porozumění Boží slávě. Sice to zní moc vznešeně, spíše jako téma vhodné pro teology, ale jsem přesvědčen, že téma Boží slávy má vysokou hodnotu pro každého opravdového křesťana. Jeho pochopení otevírá dveře k vítěznému životu.

Boží sláva je zjevením podstaty Boha. Možná si vzpomínáte na Starý zákon, kde Mojžíš zahlédl Boží slávu. Předtím vyslal Bůh Mojžíše s pouhým vysvětlením „JSEM, KTERÝ JSEM“. Mojžíš ale chtěl vědět o Bohu něco víc, a tak ho prosil: „Pane, ukaž mi svou slávu.“

Jednou mě Duch svatý vedl k pasáži: „Vy však, milovaní, budujte se ve své nejsvětější víře, modlete se v Duchu Svatém, HYPERLINK "https://obohu.cz/bible/index.php?styl=JB&k=Ju&kap=1&v=21" \l "v21"uchovávejte se v lásce Boží a očekávejte milosrdenství našeho Pána Ježíše Krista k věčnému životu.“ (Juda 1,20-21) Když jsem četl, slyšel jsem Ducha, jak mi tiše říká: „Davide, nikdy jsi nevstoupil do plnosti a radosti mé lásky.“

Jeden z prvních dopisů adresovaných církvi napsali apoštolové bratrům a sestrám z řad pohanů, kteří právě uvěřili. Autor píše: „Toto jest rozhodnutí Ducha svatého i naše: Nikdo ať vás nezatěžuje jinými povinnostmi než těmi, které jsou naprosto nutné: Zdržujte se všeho, co bylo obětováno modlám, také krve, pak masa zvířat, která nebyla zbavena krve, a konečně smilstva“ (Sk 15,28-29).