Pokud máte skutečný vztah s Ježíšem Kristem, změní to každý váš den. Proto mluvíme o „znovuzrození“. Boha potřebujeme každý den, také církev nepotřebujeme jen v neděli. Náboženství si od nás žádá jeden den v týdnu, ale Bůh chce být s námi každý den. Náboženství říká: „Ukaž se v neděli a všechno bude v pořádku.“ Ale to není pravda.

Skutečná proměna se neprojevuje pouze v neděli, ale i ve zbývajících šesti dnech.

Ochutnávkou rozumíme to, když si máme možnost něco vyzkoušet. Bible to označuje jako „závdavek našeho dědictví na vykoupení těch, které si Bůh vydobyl k chvále své slávy“ (Ef 1,14). Znamená to zažít kousek něčeho předtím, než to zažijeme v plnosti. Naším dědictvím je sám Kristus a Duch svatý nás bere do jeho přítomnosti, kde zažíváme malou část toho, jaké to bude, až si pro nás přijde jako pro svou nevěstu a my si budeme užívat nekončící lásku a společenství s ním.

V 1. Samuelově 13 čteme, jak Saul čelí zásadnímu okamžiku, se kterým se setká každý věřící. V době krize jsme nuceni se rozhodnout, zda budeme s vírou čekat na Boha, nebo budeme netrpěliví a vezmeme věci do vlastních rukou.

Boží příkaz milovat nepřátele se může zdát jako hořká a nechutná medicína. Jako ricinový olej, který jsem musel v mládí spolknout, je to však medicína, která léčí.

Ježíš velmi jasně říká: „Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Budeš milovat svého bližního‘ a nenávidět svého nepřítele. Já však vám pravím: Milujte své nepřátele, žehnejte těm, kdo vás proklínají, dobře čiňte těm, kdo vás nenávidí, a modlete se za ty, kteří vás urážejí a pronásledují“ (Matouš 5,43–44).

Někteří věřící byli zachráněni ještě pro mnoho let života, někteří možná pro jeden rok a někteří jen pro pár měsíců či týdnů. Je úžasné být zachráněn z hříchu!

Ale abychom byli dobrými vojáky ve službě našemu Pánu Ježíši Kristu, nestačí být pouze spaseni. Musíme být naplněni Duchem svatým.

Všichni víme, že nám Ježíš dal velké poslání: „Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všechny dny až do skonání světa.“ (Matouš 28,19-20)

Poslání, které máme, je velice vzrušující, ale není moc konkrétní. Říká jenom: „Jděte a získávejte učedníky, učte je a vycvičte je, aby konali podle příkladu Pána, chodili po světě a dělali všechny tyto věci.“

Myslím, že nejlaskavější věc, kterou Pán může pro svou církev udělat, je postavit nás na místo, kde se musíme modlit, kde se navzájem potřebujeme a kde si konečně uvědomíme, že nezáleží na tom, z jaké denominace kdo pochází, protože jsme všichni společně na jedné lodi a bojujeme stejný boj. To je Pánova velká laskavost.

Bůh to dělá pro čest a slávu svého jména. Dělá to proto, aby jeho církev byla znovu silná, aby odstranil to, co ji oslabilo, aby byla správně zaměřena, aby z ní mohla znovu začít proudit Kristova moc a ctnost.

Vládne-li Kristus jako svrchovaná autorita nad svým královstvím a my jsme jeho poddanými, našim životům musí vládnout on. Co to přesně znamená být pod Ježíšovou vládou? Podle slovníku vládnout znamená „vést, směřovat, ovládat veškeré činy a chování těch, kdo jsou autoritě poddáni.“

V Efezským 4,31 Pavel vyjmenovává věci, které musíme ze svého života odstranit, pokud máme růst v Kristově milosti. „Ať je vám vzdálena všechna hořkost, hněv, zloba, křik, utrhání a s tím i každá zlomyslnost.“

Neodvažujme se opomíjet tyto hříchy z Pavlova seznamu. Pokud je budeme ignorovat, zarmoutíme Ducha svatého. Nedorosteme a skončíme jako chodící mrtvoly.

Náš růst v milosti může být veliký, pokud máme vůli se nechat učit. „Z vašich úst ať nevychází nic zlého; vaše slova ať jsou dobrá, posilující tam, kde je potřeba, a užitečná těm, kdo je uslyší. Nezarmucujte svatého Božího Ducha, jehož pečetí jste byli označeni ke dni vykoupení.“ (Efezským 4,29-30) Kořen slova, které zde Pavel používá k vyjádření slova poučení je slovo „stavitel domu.“ A toto slovo zase pochází z kořene slova, které znamená „zbudovat“. Zjednodušeně řečeno, kdokoliv se učí, buduje Boží dům.