Boží příkaz milovat nepřátele se může zdát jako hořká a nechutná medicína. Jako ricinový olej, který jsem musel v mládí spolknout, je to však medicína, která léčí.
Ježíš velmi jasně říká: „Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Budeš milovat svého bližního‘ a nenávidět svého nepřítele. Já však vám pravím: Milujte své nepřátele, žehnejte těm, kdo vás proklínají, dobře čiňte těm, kdo vás nenávidí, a modlete se za ty, kteří vás urážejí a pronásledují“ (Matouš 5,43–44).
Byl zde Ježíš v rozporu se zákonem? Vůbec ne. Odhaloval ducha tělesnosti, který vstoupil do zákona. V té době Židé milovali jen ostatní Židy. Žid si neměl podávat ruce s pohanem a ani nedovolil, aby se jeho roucho otřelo o oděv cizince. Takový ale nebyl duch zákona. Zákon byl svatý a přikazoval: „Jestliže ten, kdo tě nenávidí, hladoví, nakrm ho chlebem, jestliže žízní, napoj ho vodou, neboť mu nahrneš řeřavé uhlí na hlavu a Hospodin ti odplatí“ (Přísloví 25,21–22).
Můžeme nenávidět nemorální činy těch, kdo jsou ve vládě. Můžeme nenávidět hříchy homosexuálů, potratářů a všech, kdo pohrdají Kristem. Pán nám ale přikazuje, abychom je milovali jako lidi, za které Ježíš zemřel. Přikazuje nám, abychom se za ně modlili. Kdykoli pohrdám osobou, a nikoli hříchy této osoby, ve skutečnosti Krista nezastupuji.
Byl jsem svědkem homosexuálního průvodu na Páté Avenue v New Yorku. Dvě stě padesát tisíc gayů, mnoho napůl nahých, někteří se znaky hlásajícími „Bůh je gay“. Viděl jsem, jak opustili své řady a vpadli mezi křesťany nesoucí nápis „Bůh nenávidí tvůj hřích, ale miluje tě“.
Zčervenal jsem hněvem. Měl jsem chuť na ně přivolat oheň jako na Sodomu. Pak jsem se zamyslel a řekl jsem si: „Jsem jako učedníci, kteří chtěli svolat oheň, aby pohltil ty, kteří Ježíše zavrhli.“
Homosexualita je hřích. Stejně tak cizoložství. Stejně tak hořkost a neodpuštění.
Budeme milovat militantní hříšníky? Modlit se za ně? Žehnat těm, kteří nás proklínají? Přesně to řekl Ježíš, abychom dělali, tak to dělejme!