V roce 1987 položil Bůh na srdce Davida Wilkersona břímě a on založil církev Times Square Church. Pán mu řekl: „Posílám tě do New Yorku, abys shromáždil zbytek. [Jinými slovy ty, kteří touží upřímně chodit s Bohem skrze Ježíše Krista.] Chci, abys varoval město, že přichází rozsudek.“

Pán dal pastorovi Davidovi vizi, ve které viděl tisíce požárů hořících v New Yorku. Řekl, že to byly rasové nepokoje, které by postihly nejen New York, ale i mnoho velkých měst po celé zemi. Při pohledu na naši společnost, je snadné usoudit, že ty dny by mohly začínat v našem středu.

„Na odhalené tváři nás všech se zrcadlí slavná zář Páně, a tak jsme proměňováni k jeho obrazu ve stále větší slávě – to vše mocí Ducha Páně.“ (2. Korintským 3:18).

Věřící tráví příliš mnoho času modlitbami jako: „Bože, změň moje okolnosti, změň moje spolupracovníky, změň moji rodinnou situaci, změň moje životní okolnosti.“ Ale jen velmi zřídka se modlíme tu nejdůležitější modlitbu: „Změň mě, Pane. Já jsem ten, kdo potřebuje modlitbu.“

Možná o tom nebudete chtít přemýšlet nebo dokonce to ani přijmout, ale pokud jste se rozhodli následovat Ježíše celým srdcem, Satan už vás určil ke zničení. A chystá se zaplavit váš život problémy všeho druhu.

Apoštol Petr varuje: „Konec všech věcí je blízko. Žijte proto rozumně a střízlivě, abyste byli pohotoví k modlitbám“ (1. Petrova 4:7). Jinými slovy: „Není čas na lehkovážnost. V duchovních věcech musíte být střízliví, protože nyní je to otázka života a smrti.“

V Markově evangeliu čteme příběh o tom, jak silně rozrušený otec přivedl svého démonem posedlého syna k Ježíšovým učedníkům, aby ho vysvobodili. Chlapec nebyl problémový nebo vzdorovitý, ale byl  plný zlého ducha, který kontroloval každý jeho čin. Jeho situace byla dobře známá po celém kraji a byl považován za absolutně beznadějného. Byl hluchoněmý, vydával pouze hrdelní zvuky. Tělo měl vychrtlé a jeho otec ho musel stále přidržovat, protože se ho démoni snažili házet do blízké řeky, jezera nebo otevřeného ohně. Byla to hrozná situace!

Boží řeč s Abrahamem ohledně jeho budoucího syna je lekcí víry pro nás všechny. Patriarcha seděl u vchodu do svého stanu v poledním žáru, když se najednou objevili tři muži stojící pod nedalekým stromem. Abraham vyběhl, aby muže pozdravil a pozval je k sobě.

Během jejich rozhovoru se Pán zeptal, kde je Sára, Abrahamova žena, a pak řekl něco neuvěřitelného: „a hle, tvá žena bude mít syna.“ (Genesis 18:10).

Apoštol Pavel založil církev v Korintu. Hluboce se zajímal o lidi ve sboru a měl pro ně speciální odkaz: „A kdybych rozdal všecko, co mám, ano, kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje“ (1. Korintským 13,3).

Zjistil jsem, že většina křesťanů se po prvních dvou letech chození s Pánem už nezmění více než o pět procent. Když jsme konfrontováni s Písmem a pravdou, která je nám nepříjemná, schováme se za to, že „takto jsme to dělali vždycky a vždycky takhle věřili.“

Vzít Bibli a nepožádat o pomoc Ducha Svatého, je jako říkat: „Bože, udělej ve mně něco nového, ale nezměním nic, o čem věřím, že je dobré.“ To je zvláštní modlitba, že? Není divu, že naše víra roste tak málo a my vidíme jen několik obrácených ke Kristu.

„Prostíráš mi stůl před zraky protivníků, hlavu mi olejem potíráš, kalich mi naléváš, až přetéká.“ (Žalm 23:5)

Ze všech nádherných slibů, které nám Bůh v tomto žalmu dal, je tento jeden z nejslavnějších. Bůh říká, že pro nás připraví stůl, rozloží na něj skvělé jídlo a připraví nám hostinu A to všechno udělá před našimi nepřáteli.

Slovo pro stůl v tomto verši znamená „rozprostřít“ obrovské množství různých druhů jídla, pořádnou hostinu. A bude zde pouze jeden host - ty! Bůh dělá tuto úžasnou věc pro každého jednotlivce, který miluje Ježíše a volá se Jeho jménem.

V této tobě nikdo nechce slyšet špatné zprávy a církev není výjimkou; vypadá to, že americká církev je soustředěna na poselství „ciť se dobře“. Tento postoj je běžný v mnoha knihách a časopisech, které nalezneme v křesťanských obchodech s knihami. Je to téměř jako by naši vedoucí říkali: „Relaxuj! Bůh je náš Otec, my všichni jsme jeho děti a máme se mít dobře.“

Přichází bouře a Bůh chce, aby jeho lid byl připraven. Přijde jako zloděj v noci a náhle přinese paniku a nevěru. Možná si myslíš: „Pokud hrozí úder, ať přijde! Jsem v Božích rukou, takže Ježíš mě ochrání.“

Duch zastrašování je Satanova nejmocnější zbraň proti vyvoleným Božím. Nejčastěji ji používá, aby nás přesvědčil, že jsme na sebe přivodili Boží hněv tím, že jsme nevyhověli Jeho standardům svatosti. Ale apoštol Pavel nás prosí, abychom se nestali Satanovou kořistí: „Aby nás satan neobelstil; jeho úskočnost přece známe“ (2. Korintským 2,11).