V Markově evangeliu čteme příběh o tom, jak silně rozrušený otec přivedl svého démonem posedlého syna k Ježíšovým učedníkům, aby ho vysvobodili. Chlapec nebyl problémový nebo vzdorovitý, ale byl plný zlého ducha, který kontroloval každý jeho čin. Jeho situace byla dobře známá po celém kraji a byl považován za absolutně beznadějného. Byl hluchoněmý, vydával pouze hrdelní zvuky. Tělo měl vychrtlé a jeho otec ho musel stále přidržovat, protože se ho démoni snažili házet do blízké řeky, jezera nebo otevřeného ohně. Byla to hrozná situace!
Přemýšlím, jak často musel otec skočit do rybníka a vytáhnout svého syna, aby mu zachránil život. Pravděpodobně to bylo zaměstnání na plný úvazek, chránit své dítě, aby se nezabilo. Srdce jeho rodičů muselo být zlomené, když viděli svého milovaného syna v takových potížích, a nikdo mu nedokázal pomoci.
Když muže přivedli k učedníkům, Satan způsobil, že se divoce zkroutil, z úst mu začala vycházet pěna a skřípal zubama. Učedníci se modlili nad chlapcem, ale nic se nestalo. Brzy se začali pochybující zákoníci ptát: „Proč není ten chlapec uzdravený? Je ďábel mocnější?“
Potom na scénu přichází Ježíš! Když otec chlapce řekl Ježíši, že učedníci nemohli uzdravit jeho syna, Ježíš mu jednoduše odpověděl: „Pokud uvěříte, vše je možné těm, kdo věří“ (Marek 9:23). Potom Ježíš učinil nemožné skutečností: „Pokáral nečistého ducha a řekl mu: ,Hluchý a němý duchu, přikazuji ti, vyjdi z něho a už do něho nikdy nevcházej!‘“ (9:25). Potom chlapec spadl na zem: „Ale Ježíš ho vzal za ruku a zvedl ho“ (9:27).
Představte si, jakou radost měla ta rodina! Jsem si jistý, že otec objal čistého, osvobozeného chlapce a jeho srdce přetékalo radostí. Jako rodiče si můžeme být jisti, že naše děti můžeme s důvěrou svěřit Bohu.