Ježíš řekl náboženským vůdcům své doby: „ ‚Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.‘ To je první a největší přikázání. Druhé je mu podobné: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘ Na těch dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci.“ (Matouš 22,37-40)

Mohl bych jmenovat celý seznam hříchů, kterých se křesťané dopouštějí, ale žádný z nich není jako hřích, o kterém chci mluvit. Matkou všech hříchů, která dává vzniknout všem ostatním, je hřích nevěry.

„Kde se však moudrost nalézá? A rozumnost kde přebývá? Člověk nezná její cenu, v zemi živých ji nenajde.“ (Job 28,12-13)

Často zapomínám, jak velký je Bůh, a jak málo a omezeně mu rozumím. Všemohoucí a věčný, přebývá v každém koutě vesmíru. Dal nám úplně první nádech a bude vedle nás, až vydechneme naposledy.

Nový zákon je plný zaslíbení dokazujících, že Bůh s láskou odpovídá na modlitby svého lidu. Jedno z nejznámějších zaslíbení je v epištole Efezským. Všichni ho dobře známe, ale málokdo žije tak, jako by tomu věřil. „Tomu pak, kdo je mocen podle síly, kterou působí v nás, učinit daleko více nade všechno, zač prosíme a co si dovedeme představit“ (Efezským 3,20).

„Amónovci přešli přes Jordán, aby bojovali také proti Judovi a Benjaminovi i proti domu Efrajimovu. Na Izrael dolehlo veliké soužení.“ (Soudců 10,9)

Bůh si použil Amónovce, aby napravil hříchy Izraele (viz Soudců 10,6-8). Jejich vojska pochodovala směrem k Izraeli. Boží lid byl zmatený a ztrápený a začal vyznávat své hříchy. „Izraelci Hospodinu odpověděli: ‚Zhřešili jsme. Nalož s námi, jak sám uznáš za vhodné, jenom nás ještě tentokrát vyprosti!“ (Soudců 10,15)

Studie ukazují, že téměř 19 milionů dětí ve Spojených státech vyrůstá pouze s jedním rodičem, a že více než čtvrtina osamělých rodičů zápasí s chudobou. Jejich děti jsou vystaveny velkému fyzickému, emocionálnímu, duševnímu a duchovnímu riziku. Obzvlášť v období dospívání jsou děti ohroženy hladem, zneužíváním, citovými traumaty, nehodami, zdravotními problémy a trestnými činy.

V 6. kapitole Matouše Ježíš hovořil o třech oblastech, které jsou součástí života každého křesťana: dávání, modlitba a půst. Tyto tři činnosti by měly být součástí života každého křesťana. Jak to víme? Když o nich Ježíš mluvil, pokaždé použil důležité slovo – „když“.

Jedna z nejčastějších frází, kterou v církvích slýcháme je: „Bůh odpovídá na modlitby!“ Ano, ale to je jen polovina pravdy. Celá pravda je, že Bůh odpovídá na modlitby a dává víc, než oč žádáme! 

Ozeáš prorokoval Izraeli: „Odpadli jste od Boha, ale stále jste Boží lid“ (viz Ozeáš 14,1). „Vraťte se k Hospodinu a vezměte s sebou slova modlitby: ‚Odpusť nám všechnu naši vinu a laskavě nás přijmi‘ “ (Ozeáš 14,3). 

Jednou z největších lekcí, které se v životě můžeme naučit, je to, že náš boj nikdy nevedeme s lidmi. Nebojujeme se spolupracovníky, sousedy nebo rodinnými příslušníky, ale s Bohem.

„Volám k Bohu nejvyššímu, k Bohu, který jedná v můj prospěch.“ (Žalm 57,3)

Věřím v Boha, který koná,

nedopustí, aby uklouzla má noha,

naživu mě udrží, když přijdou pohromy.

Když na mě přijde strach, budu mu důvěřovat,

on vysvobodí mou duši