V 6. kapitole Matouše Ježíš hovořil o třech oblastech, které jsou součástí života každého křesťana: dávání, modlitba a půst. Tyto tři činnosti by měly být součástí života každého křesťana. Jak to víme? Když o nich Ježíš mluvil, pokaždé použil důležité slovo – „když“.
Vezměme jako příklad modlitbu. „Když ty se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři za sebou dveře a modli se k svému Otci, který zůstává skryt, a tvůj Otec, který vidí v skrytu, ti odplatí zjevně.“ (Matouš 6,6) Pokud Ježíš mluvil o některé z těchto tří činností, začínal slovem „když“, což předpokládá, že je již praktikujeme. A co víc, budeme-li tyto věci konat bez vědomí lidí, dostaneme odměnu a všichni budou mít z nich prospěch; nakonec budou vždy veřejně odměněny.
Nyní spočítejte, kolikrát v uvedeném verši Ježíš použil slovo ty nebo tvoje. Je to jediný verš v celé Bibli, ve kterém je tolikrát použito osobní zájmeno v jednotném čísle. Proč je důležité si toho všimnout? Protože Ježíš říkal, že za to neseš zodpovědnost. Ty.
A nyní to krásné; odpovědnost není nikdy ztrátou času, protože Otec vás odmění. Vás. Slovo „odměna“ znamená přijít a dostat mzdu. Ježíš říkal, že pokaždé, když se modlíte, zastavte se; a očekávejte odměnu. Bůh dobře odmění své dělníky. Dostanou mnohem více, než vložili.
Když ještě žila Matka Tereza, mnozí z těch, kdo navštívili její missionaries of Charity v Kalkatě, byli překvapeni, že ošetřovatelé pokaždé v době oběda opouštěli životodárnou práci v lékárnách a v domově pro umírající. „Proč odcházíte tak brzy, proč nezůstanete déle? Kam jdete?“
Matka Tereza odpovídala: „Jdeme se modlit. Naučili jsme se, že pracovat bez modlitby znamená dosáhnout pouze toho, co je v lidských silách; a naší touhou je využít Boží možnosti.“
Když dáváme, když se modlíme, když se postíme, staneme se součástí Božích možností. Využijme to při dnešních povinnostech. Odměna je velkolepá.