“Pro zvážení vašeho volání bratři: Ne většina z vás byli moudří v souladu se standardy toho světa, ne většina z vás byli mocní,  ne většina z vás byli urození …  Ale Bůh určil co je pošetilé na tomto světěu, aby zahanbil moudré, aby překonal nicotu, která existuje, tak, aby se už žádná lidská bytost nechvástala v přítomnosti Boží. Kvůli němu jsme v Ježíši Kristu, který se nám stal moudrostí od Boha. Je psáno: nech chlubení a chlub se v Pánu’” (1. Korintským 1:26-31).

Dle knihy Židům by si každý z nás měl “vzpomenout na dřívější dny! Sotva jste byli osvíceni, už jste museli podstoupit mnohý zápas s utrpením” (Židům 10:32). Připomeňte si, jak byl Bůh věrný — jak vás převedl přes všechny vaše minulé boje a zkoušky. Když jste poprvé přišli ke Kristu, pravděpodobně si o vás celá rodina myslela, že jste se zbláznili; vaši dřívější přátelé s vámi nechtěli nic mít. Na pracovišti vás obviňovali jenom proto, že jste se rozhodli konat, jak je správné. A teď znovu čelíte náporu obviňování ze všech stran.

Ježíš přišel na zem jako člověk, aby vykoupil lidstvo z jeho hříchů a každého druhu otroctví. Ale přišel také proto, aby nám zjevil nebeského Otce.

Řekl svým učedníkům, “Otec mě poslal” (Jan 5:36). Také řekl, “Sám od sebe nemohu dělat nic … Nehledám svou vlastní vůli, ale vůli Otce, který mě poslal” (Jan 5:30). A pak řekl, “Odcházím k Otci” (Jan 14:12).

Ježíš vyprávěl podobenství o služebníkovi, kterému jeho pán odpustil velký dluh. Tento člověk zažil milost a soucit, ale nevážil si toho. Ihned poté, co mu byl dluh odpuštěn, vyšel ven a napadl muže, který mu dlužil malou, bezvýznamnou částku peněz, a křičel, “Vrať mi svůj dluh — teď!” Když ho ten dlužník požádal o smilování, odmítl a nechal ho uvěznit.

Když byli tři mladí muži, které známe jako “tři hebrejské chlapce”, hozeni do ohnivé pece, byl tam s nimi někdo čtvrtý — Ježíš! Mladíci nejenže neshořeli, ale ani jim nebyly cítit vlasty či oblečení kouřem, když z pece vyšly! Milovaní, přesně tak chce Bůh vysvobodit i vás!

“Ale milujte své nepřátele, čiňte dobře, půjčujte a nic nečekejte zpět. A vaše odměna bude hojná: budete syny Nejvyššího, neboť on je dobrý k nevděčným i zlým. Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec. Nesuďte, a nebudete souzeni, nezavrhujte, a nebudete zavrženi, odpouštějte a bude vám odpuštěno” (Lukáš 6:35-37).

Francis Chan, známý autor knihy Bláznivá láska a mnoha dalších knih, cítil, že ho Bůh volá k tomu, aby opustil svůj megasbor na krásném, bohatém předměstí jednoho kalifornského města. Opustil finanční zajištění a pohodlí, a společně s malou skupinou věřících začali sloužit na ulici v srdci San Francisca. Protože je v křesťanských kruzích ceněn a uznáván, mohl si postavit několik billboardů, rozdávat letáky a s nevelkým úsilím položil základy církve o několika tisících lidí.

Pavel řekl Koloským: “Jako vyvolení Boží, svatí a milovaní, oblečte milosrdný soucit, dobrotu, skromnost, pokoru a trpělivost. Snášejte se navzájem a odpouštějte si, má-li kdo něco proti druhému. Jako Pán odpustil vám, odpouštějte i vy.  Především však mějte lásku, která všechno spojuje k dokonalosti” (Koloským 3:12-14).

Když poklekáš u kříže, neuslyšíš nejdříve jednoduché, lehké slovo — nejdříve ne. I když kříž je jedinými dveřmi k životu, uslyšíš o smrti — smrti pro každý hřích.

U kříže čelíš krizi svého života a to je to, co v dnešní době v mnoha církvích chybí. Kázání o kříži přináší krizi hříchu a svévole. Bude k tobě mluvit milujícími, ale pevnými slovy o následcích tvého hříchu: “Zapři sám sebe. Obejmi smrt kříže. Následuj mě!”

"Přibližte se k Bohu, a přiblíží se k vám. Očisťte ruce, hříšníci, a očisťte srdce, lidé dvojí mysli" (Jakub 4:7).

Toto je velké zaslíbení vítězství nad kterýmkoli hříchem. Nemůžeš zvítězit sám. Nemůžeš umýt svoje vlastní ruce nebo pročistit svoje vlastní srdce. Jakub říká: "Jestli chceš čisté ruce a průzračné srdce - jestli chceš vítězit nad vinou, pokušením a každým záměrem toho zlého zosnovaným proti tobě - musíš se přiblížit Bohu a věřit, že on ti je nablízku."