Pro mnoho lidí je křesťanské poradenství prostředkem, který pomůže uzdravit manželství a domovy. Ve skutečnosti se poradenství stalo v církvi hlavní službou. Ale stále více křesťanů nereaguje správně na rady, které dostávají. Proč? Protože jejich oči jsou zastřeny duchovním závojem – slepotou na jejich vlastní vinu a potřebu se změnit. Dříve než může dojít ke změnám v jejich životě, musí být tento závoj odstraněn.

„Když se člověk obrátí k Pánu, je závoj odstraněn. Pán je Duch, a kde je Duch Pánův, tam je svoboda.“ (2. Korintskýn 3,16-17)

Mnozí křesťané čelí každý den nepopsatelným problémům — fyzickým bolestem, emočnímu utrpení, finančním zápasům. Dělají si starosti: „Je toho na mě příliš mnoho, abych se s tím vyrovnal. Jak to mohu dokázat?“ Pravdou je, že žádná z těchto hrozných věcí Boha nepřekvapila. Předpověděl každou z hrozných věcí, které se kdy staly, včetně každé krize a problémů, se kterými se potýkáme dnes. A Bible nám říká, že Bůh nám chce ukázat, jak tomu všemu čelit.

Přemýšleli jste o tom, jak často se naše modlitby zaměřují na naše vlastní potřeby, náš vlastní duchovní růst, případně potřeby naší rodiny a přátel. Můžeme strávit mnoho modlitebního času a hledat Pána pro svou cestu s ním - posvěcení, přemáhání hříchu, obdržení životního směru nebo pomazání. Je příjemné být ve společenství s ním, tiše jej uctívat a být obnoven v jeho přítomnosti.

„Ale vy, milovaní, budujte svůj život na nejsvatější víře, modlete se v Duchu svatém, uchovávejte se v Boží lásce a očekávejte, že vás milosrdenství našeho Pána Ježíše Krista dovede k věčnému životu“ (Judův 20 - 21). Bible je naplněna pravdou o Boží lásce, ale občas se divíme, jak nás Pán vůbec kdy mohl milovat.

Miliony věřících, kteří okusili Boží lásku, se nikdy nenaučily, jak vstoupit do plnosti jeho lásky. Znají učení o jeho lásce - často o ní slyšeli kázat - stále však nevědí, co to znamená uchovávat se v plnosti jeho lásky. 

Představ si nebeskou banku, ve které sedí Duch svatý a je připravený vydat veškeré prostředky nebes. Věřící se mohou postavit k pokladnímu okénku a vyzvednout si nekonečné zásoby Boží milosti, moci, víry a naděje.

Mnoho křesťanů miluje Ježíše, ovšem hřeší proti světlu, které jim bylo dáno. Slyšeli tisíce pravých kázání, po léta si každý den čtou Bibli a tráví bezpočet hodin v modlitbě. Dovolili ale zničujícímu hříchu, aby zůstával v jejich životě a přerušil komunikaci s Ježíšem. Když je Duch svatý usvědčuje z hříchu, se kterým nikdy dříve nejednali, přichází s varováním: „Ten hřích musí pryč! Nebudu přivírat oči nad způsobem, jakým si ho dopřáváš!“

První sdělení, které Ježíš přinesl poté, co překonal pokušení na pouští, bylo: „Čiňte pokání! Nebeské království je blízko!“ (Matouš 4,17) Volal lidi k pokání ještě před tím, než je vyzval k víře v něj!

V listu Tesalonickým se apoštol Pavel zmiňuje o události, kterou nazývá „den Páně“ Píše:

„Pokud jde o příchod Pána Ježíše, kolem něhož budeme shromážděni, prosíme vás, bratří,

abyste se nedali snadno vyvést z rovnováhy nebo vylekat nějakým projevem ducha nebo řečí či listem, domněle pocházejícím od nás, jako by den Páně měl už nastat. Žádným způsobem se nedejte od nikoho oklamat, protože nenastane, dokud nedojde ke vzpouře proti Bohu a neobjeví se člověk nepravosti, Syn zatracení“ (2. Tes 2,1-3).

„Bratři, musíme za vás stále děkovat Bohu. Je to jedině správné, neboť vaše víra úžasně roste a všichni máte stále více lásky k druhým.“ (2. Tesalonickým 1,3)

Jak velký kompliment Pavel projevil Tesalonickým křesťanům! Zde je plná podstata toho, co říkal: „Je neuvěřitelné vidět, jak moc jste vyrostli, a to jak ve víře v Krista, tak ve vzájemné lásce. Kamkoli jdu, s chloubou mluvím před ostatními o vašem duchovním růstu. Jak já děkuji Bohu za vás!“