Bůh slíbil proroku Zachariášovi, že v posledních dnech bude kolem svého lidu ochrannou ohnivou zdí: „Já sám, je výrok Hospodinův, budu ohnivou hradbou kolem něho a slávou v jeho středu.“ (Zacharjáš 2,9). Podobně Izaiáš svědčí: „ano, bude stánek, který poskytne stín před denním horkem, a útočiště a úkryt před bouří a deštěm.“ (Izajáš 4,6)

Zdá se, že Američané mají ve zvyku používat kuchařské termíny k popisu emocí. Například někdo v sobě dusí nepokoj, a o rozzlobené osobě se řekne, že je ve varu.

Pomyslete na ošklivá a obviňující slova Josefových bratrů, která proti Josefovi vznášeli. Tato slova podnítil satan, protože chtěl, aby se Josef roky dusil v hněvu, trpkosti, pomstě a nenávisti. Díky Bohu, Josef to všechno položil a nenechal to v sobě vřít!

Vypadá to, že se křesťanům těžko modlí. Tráví dny starostmi a rozčilováním, protože nemají na své problémy odpověď. Hovoří o nich s přáteli, hledají poradce, čtou knihy, které by jim mohly pomoci, poslouchají kázání, udělají téměř cokoli, aby nemuseli na kolena. Ale Slovo je jasné, nejdříve musíme jít k Bohu: „Hledejte nejprve Boží království a jeho spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno.“ (Matouš 6,33)

Víme, že Ježíš pro nás získal vítězství na Kalvárii, když porazil smrt, Satana, a moc hříchu. Zůstává otázka pro věřící: „Co teď? Vím, že Ježíš i pro mne vydobyl vítězství na kříži, ale kde je jeho vítězství v problému, který je zrovna v mém životě?

Když se Ježíš stal tvým Zachráncem, tak z tebe učinil nové stvoření, ale i když tys byl změněn, svět zůstal stejný. A tak jsou zde síly, které se spojují proti tobě — svět, ďábel a dokonce i tvé vlastní tělo bojují proti duchu.

Spisy apoštola Pavla jasně ukazují, že jeho hlavní touhou v životě bylo poznání Ježíše. Chtěl být plně oddán živému Kristu, o kterém si byl vědom, že přebývá v jeho pozemském těle. Napsal: „V Něm žijeme, pohybujeme se, jsme.“ (Skutky 17,28)

Pavel si byl vědom něčeho, co dnes musíme znovu objevit: Nejsme povoláni, abychom jednoduše přinášeli poznání Boha naší generaci. Jsme povoláni, abychom byli viditelným vyjádřením toho, kdo je Bůh, tím, že mu dovolíme prokázat jeho moc, moudrost, milost a lásku skrze nás.

V průběhu let jsme slyšeli o konspiracích, ale je jen jedno spiknutí, které znepokojuje našeho nebeského Otce, protože je zaměřené přímo na křesťany, kteří cele dali své srdce Kristu. Jeho cílem je zmařit Boží plán vychovat armádu posvěcených lidí - mužů a žen, kteří se zcela poddali Ježíšově vládě. Říkejme tomu spiknutí vyrušování.

Starý zákon nám vypráví o Jákobovi, podvádějícím, vychytralém, prolhaném muži – kterého Bůh vroucně miloval! Jeho život je naplněn úžasnými lekcemi, ze kterých se můžeme poučit o Božím jednání s lidskou přirozeností.

Jak se blíží čas Ježíšova návratu, Satan otvírá brány pekla proti Božímu lidu. Vidíme, jak se to už děje uvnitř církví, kde Satan infiltroval Boží dům lžemi a falešným učením. Do církví se vetřela spousta podvodů a bludů a nerozhodní křesťané je všechny spolknou.

Někteří věřící jsou přesvědčeni o tom, že Starý zákon v dnešní době už nemá žádnou váhu, takže je zbytečné jej studovat. To se ale velice mýlí! Starý zákon nám dává nahlédnout na Novou smlouvu v jasné a jednoduché formě. Příběhy Starého zákona jsou plné věčné pravdy a odehrávají se v každodenním životě skutečných lidí.

Apoštol Pavel dokázal dělat pro Krista neuvěřitelné věci. Dohlížel na církve v celé Asii a v některých částech Evropy, přičemž též sloužil jako evangelista a obhájce. Kristovo učení obhajoval před soudy a králi z pozice opravdového učence.