„Dítě narodilo se nám, Syn dán jest nám, i bude knížectví na rameni Jeho a nazváno bude jméno Jeho: Předivný, Rádce, Bůh silný, Rek udatný, Otec věčnosti, Kníže pokoje.“ (Izaiáš 9,6)

Apoštol Pavel v jednu chvíli na své cestě víry řekl: „Vím jen tolik, že mi Duch svatý město od města ohlašuje, že na mne čekají pouta a utrpení.“ (Skutky 20,23) Opravdu jej po celý život neopustilo utrpení. Možná se ptáte: Jak se to mohlo stát? Přece Bůh, kterému sloužíme je všemocný a vítězný. Stačí mu vyslovit slovo a umožní nám projít vítězně životem bez problémů. Tak proč náš milující Otec dovoluje utrpení na lidi?

Prorok Ezechiel chodil mocně v Duchu a Hospodin mu dával vidění a proroctví. Jedno z nich se týká duchovního probuzení církve v dnešní době. Jak tomu bylo u většiny starozákonních proroků, Ezechiel sloužil izraelskému králi, což znamenalo také cestovat s královskou armádou a být svědkem hrůz války. Ale Ezechiel obdržel tak hrozné vidění, že to předčilo všechno, čeho byl svědkem v reálném životě.

Bible varuje, že v posledních dnech před návratem Krista, bude vládnout nevýslovná temnota a lidé odpadnou od Boha, ale většinu z nás asi pravděpodobně nikdy nenapadlo, že bychom zažili takový morální úpadek, jako je teď.

Satan zaměřil svůj hněv proti Kristově církvi a své největší běsnění si vyhradil pro ty, kdo se drží Božích cest a důvěřují Bohu. Ďábel ví, že ten zápas je jeho poslední šance, protože už nezbývá mnoho času a Ježíš si brzy přijde pro svou Nevěstu: „sestoupil k vám ďábel, plný zlosti, protože ví, jak málo času mu zbývá.“ (Zjevení 12,12)

Dnešní děti jsou již v mladém věku zamořeny sexem, drogami, alkoholem, chamtivostí a násilím. Soudní systém vyloučil Boha z našich škol. Přesto nemůžeme vinit zkorumpované školní systémy za poškození našich dětí. Celá naše společnost zažívá morální kolaps.

Bůh může oživit cokoli, co jste už označili za mrtvé. Všichni známe příběh v Markovi 5, kde Jairos, zoufalý představený synagogy, požádal Ježíše, aby uzdravil jeho dceru. Dvanáctiletá dívka byla nebezpečně blízko smrti a Jairos prosil Krista, aby šel do jeho domu a položil na ni ruce.

„Prostíráš mi stůl před zraky mých nepřátel, mažeš mi hlavu olejem, můj kalich přetéká.“ (Žalm 23,5)

Některé věci v životě jsou mimo naši kontrolu. Například, nemůžete přivést zpět marnotratné dítě a nutit jej vrátit se zpět ke Kristu. Jakkoli se postíš a voláš za něj k Bohu, rozhodnutí je na něm. Mnoho dalších věcí v životě představuje stejnou výzvu, ale jestli znáš Toho, který umí pohnout horami, je vždy naděje.