Mnoho křesťanů miluje Ježíše, ovšem hřeší proti světlu, které jim bylo dáno. Slyšeli tisíce pravých kázání, po léta si každý den čtou Bibli a tráví bezpočet hodin v modlitbě. Dovolili ale zničujícímu hříchu, aby zůstával v jejich životě a přerušil komunikaci s Ježíšem. Když je Duch svatý usvědčuje z hříchu, se kterým nikdy dříve nejednali, přichází s varováním: „Ten hřích musí pryč! Nebudu přivírat oči nad způsobem, jakým si ho dopřáváš!“
Král David zhřešil a Pán ho vystavil na odiv celému světu, aby to uviděl (podívej se do 1. Samuelovy, kapitoly 11 a 12). Trpěl mnoha problémy, které přicházely zvenku, a zakoušel i vnitřní utrpení, když prožíval strach, že jej Hospodin nadobro opustil: „Odložils mne do nejhlubší jámy, do temnoty hlubin.“ (Žalm 88,7) Protože na krále Davida dopadala mnohá soužení, vyznával: „Připomínám si Boha a sténám, přemítám a jsem na duchu skleslý.“ (Žalm 77,4)
David prožíval úzkost v souvislosti se skandálem, který vyvolal. Jeho zármutek nad hanbou, kterou způsobil, byl tak přemáhající, že žadonil u Boha: „Vysvoboď mne ode všech mých nevěrností, nedopouštěj, aby bloud mě tupil!“ (Žalm 39,9) Každou chvíli, kdy byl vzhůru, mu přicházely myšlenky, že je sražen v hněvu a volal: „Nekárej mě, Hospodine, ve svém rozlícení, netrestej mě ve svém rozhořčení.“ (Žalm 38,2) Zkroušený David volal z hloubi svého srdce: „Smiluj se nade mnou, Bože, pro milosrdenství svoje, pro své velké slitování zahlaď moje nevěrnosti.“ (Žalm 51,3) a Bůh byl rychlý k odpuštění a obnovil s Davidem důvěrné obecenství.
Pokud s sebou vláčíš pocit selhání a oslabuje tě to, je ti těžko na duši a jsi zemdlený, může tomu tak být proto, že tvůj hřích přerušil tvoje obecenství s Bohem. Ale díky Bohu za jeho milosrdenství! On vkládá do tvého ducha svatou bázeň před Hospodinem a to je dobrá věc. Když Hospodin vidí jedno ze svých dětí, jak zápasí s hříchem nebo svázaností, jedná rychle. Přivádí je zpátky na cestu poslušnosti a pokoje.
Buďte ujištěni, že Bůh zaslíbil odpuštění každého hříchu: „Odpustím jim jejich nepravost a jejich hřích už nebudu připomínat.“ (Jeremiáš 31,34) Přijmi odpuštění a choď v obnovené svobodě a důvěrném obecenství s nebeským Otcem.