I když hledáme Boha celým srdcem, nechrání nás to bohužel před útokem zvenčí. Po deseti letech míru byla Ásova země náhle bez zjevného důvodu napadena obrovskou kúšijskou armádou. Ása byl Šalomounovým vnukem, ale jeho zbožnost mu nezaručila ušlapanou cestičku po celý zbytek života.

Pro takové chvíle mají ti, kdo hledají Boha, po ruce zásobárnu víry, aby se poprali s novými těžkostmi. Vědí přesně, co udělat:

Když naše srdce začne být poslušné Božímu slovu– dovolíme Svatému Duchu, aby odhalil a pokořil veškerý hřích v našem životě – sám Hospodin nás přivede k radosti. „Bůh jim připravil převelikou radost“ (Nehemjáš 12:43). Věřím, že toto vylití požehnání zahrnuje hojnou radost, i když jsme zrovna podrobováni zkouškám. Hospodin otevírá nebesa a zalévá nás požehnáním, nadšením z Ježíše– jásáním a zpěvem – ať už se nacházíme v jakýchkoliv okolnostech.

Kde je úcta k Božímu Slovu, tam se nevyhnutelně vylévá čistá „radost z Ježíše.“

Nehemjáš a Ezdráš řekli těm, kdo se navrátili do Jeruzaléma: „Jste nadšeni Božím Slovem – hladovíte po něm, milujete je, dovolujete mu, aby pracovalo ve vašem srdci. Činíte pokání, pláčete a rmoutíte se a Bohu se to líbí. Nyní je ale čas radosti. Setřete si slzy. Je čas obrovské radosti a veselí“ (viz Nehemjáš 8:9-10).

Co dnes chybí v tolika sborech je věc, kterou nejvíce potřebují ztracení: skutečná, duši uspokojující radost.

Často slýchám křesťany povídat, „Vymodlili jsme si v našem sboru obnovu.“ Ale já říkám, že toto se nemůže stát samotnou modlitbou. Nemůže být žádné takové probuzení, pokud jak farář, tak ostatní svědomitě nehladoví po Božím Slově. A musí cele zavázat své životy tomu, aby byly ovládány Písmem. Není možné dosáhnout nebeské radosti, dokud nás prosté Slovo neusvědčí o hříchu, dokud se v nás nezhroutí veškerá pýcha, předsudky a falešná důstojnost.

„Já vyleji vody v místa zprahlá žízní, bystřiny na suchou zemi“ (Izajáš, 44:3).

Dal vám Pán toto Slovo, které hasí žízeň? Přišel k vám v období duchovního sucha a zaplavil vás svým Duchem? Pijete čistou vodu Jeho Slova?

Pokud ano, jste připraveni žádat si další zaslíbení: „Vyliji svého Ducha na tvé símě, své požehnání na tvé potomky, takže porostou jako tráva na louce a jako vrby u řeky.“ (verše 3–4).

V Lukáši 11:2 - 4 nás Ježíš vyučoval o modlitbě. Pojďme si stručně projít některé ze základů, které vyučoval.

"Otče náš" - musíme porozumět, že nyní jsme ve vztahu s Bohem Otcem skrze Ježíše Krista. To nám zaručuje právo stát před Jeho trůnem a přednášet svoje žádosti.

"Jež jsi na nebesích" - Jeho cesty převyšují naše cesty. Jeho myšlenky převyšují ty naše. On žije v místě naprostého a absolutního vítězství. V Bohu neexistuje možnost porážky.

Jednoho dne budeme všichni stát před soudnou stolicí a zodpovídat se Bohu, jak jsme vychovali své děti. A v ten okamžik se nebude nikdo z nás moci vymlouvat nebo obvińovat někoho jiného. Proto bychom se dnes měli zeptat sami sebe: "Vychovali jsme své děti v bázni před Bohem? Dali jsme jim za vzor život plný lásky a úcty k Bohu?"

Písmo svaté velmi jasně říká, že když budete vychovávat své děti v autoritě Božího slova, neodvrátí se od toho, až budou starší. Mohou ho opustit na chvíli – dokonce i na léta – ale nakonec je přivede zpátky k pravdě. „Zasvěcuj dítě do jeho cesty – nesejde z ní, ani když zestárne“ (Přísloví 22:6).

Počátek skutečné obnovy přichází, když na sebe zbožné společenství věřících vezme Pánovo břímě za sbor či město uvězněné v hříchu. Toto zbožné společenství se postí a modlí, žádá Pána, aby začal přestavovat zdi a brány, které ochrání Jeho lid od všech nepřátel.

Jakmile byly jeruzalémské zdi přestavěny a jeho brány vztyčeny, strážní a hlídači byli povoláni před každý dům. Zdi a brány jsou k ničemu bez hlídačů, kteří vědí, co smí a co nesmí projít. A proto, Nehemjáš říká, „Když byly dostavěny hradby, vsadil jsem vrata. Byli také ustanoveni vrátní, zpěváci a levité.“ (Nehemjáš 7:1)

Kniha Nehemjáš barvitě líčí, co se děje s církví v době úpadku a odpadlictví. Když se Nehemjáš vrátil do Jeruzaléma s 43 000 dalších židovských patriotů, nalezl město v naprostých troskách. Hradby byly rozbořeny a brány odstraněny, takže obyvatelé neměli žádnou ochranu před nepřáteli … a početné hordy nepřátel drancovaly město, jak se jim zlíbilo.