Nestačí jen věřit v Boha jako našeho Stvořitele, tvůrce všeho. Musíme také věřit, že je Bohem, který touží dělat v našich životech nemožné. Bible o tom mluví jasně: jestliže Mu v tomto nedůvěřujeme, nevěříme Mu vůbec.

Myslím, že pokud člověk pochybuje, že Bůh může učinit zázrak, nepomůže mu žádné poradenství. Nechápejte mě špatně – nemám nic proti křesťanskému poradenství. Ale je zbytečné někomu radit, když není přesvědčený, že Bůh může vyřešit jeho problém, ať je jakýkoli.

Pravděpodobně si vzpomínáte na příběh z Genesis, ve kterém se Bůh zjevil Abrahamovi. Tento patriarcha seděl v horkém dni před svým stanem, když tu se před ním najednou objevili tři muži. Abraham vyšel, aby se s těmi muži setkal, připravil jim jídlo a hovořil s nimi.

Během jejich rozhovoru se Hospodin zeptal Abrahama kde je jeho žena Sára. Potom řekl Bůh něco neuvěřitelného: “Hle, tvá žena Sára bude mít syna” (Genesis 18:10).

Jan a jeho bratr Jakub byli učedníky Jana Křtitele - ohnivého proroka, který měl přívržence po celé zemi. Společně se svým otcem pracovali tito dva bouřliváci jako rybáři a vysloužili si přezdívku „synové hromu“. Jinými slovy, nic je nezastavilo.

Dovolte mi, abych pronesl odvážné tvrzení: Křesťanství není pouze náboženství založené na vyučování. V dnešní době nás doslova přemohl kult řečníků a kazatelů. Osoba, která se umí postavit a podat tu správnou doktrínu - je vnímána jako zásadní; a církev si vůbec nedokáže představit, co by bez takového talentu dělala. Církve v Severní Americe učinili na svých shromážděních středobodem kázání, namísto trůnu milosti, kde se Bůh může dotýkat a působit v životech lidí.

Ten majestátní Pán, který má všechnu sílu a moc, je na naší straně! Toto je to, co se Ježíš celou dobu snaží svým dětem ukázat. Říká: „Zkuste porozumět Boží velikosti a tomu, že On je na vaší straně!“

„Nazpátek stáhnou se moji nepřátelé, když k tobě zavolám – v ten den. Vím totiž jedno: Bůh se mnou je!“ (Žalm 56:9).

„Hospodin je se mnou, nebudu se bát, co by mi mohl člověk udělat! Hospodin je se mnou, je můj pomocník…“ (Žalm 118:6-7).

Duch Svatý nám dal žalm 124 jako protijed na strach a obavy:

„Nebojte se tedy; máte větší cenu než mnoho vrabců. Každý, kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu se i já přiznám před svým Otcem v nebi; kdo mě však zapře před lidmi, toho i já zapřu před svým Otcem v nebi“ (Matouš 10:31-33).

David řekl: „Mnoho divů jsi už vykonal, můj Bože, Hospodine, ve tvých úmyslech s námi se ti nevyrovná nikdo. Chci je rozhlašovat, mluvit o nich, je jich tolik, že je vypovědět nelze“ (Žalm 40:6).

Když byli Izraelci v babylónském zajetí, Bůh jim řekl: „Neboť to, co s vámi zamýšlím, znám jen já sám, je výrok Hospodinův, jsou to myšlenky o pokoji, nikoli o zlu: chci vám dát naději do budoucnosti“ (Jeremjáš 29:11).

Bůh s tebou něco zamýšlel ještě předtím, než ses narodil! Tehdy, když byl tvůj život vdechnut do buňky … když jsi byl ještě v děloze!

Někteří z vás, kteří čtete toto zamyšlení jste si vzali dovolenou od „bojování dobrého boje.“ Máte unavené srdce a sami sobě jste řekli: „Musím polevit nebo se zblázním! Nebudu Pána milovat o nic méně a zůstanu věrný. Ale musím dělat to, co mně říká mé srdce a to mi říká, že mám odpočívat.“

„Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh.“ (Jan 1:1) Janovo hlavní publikum pro jeho evangelium byla řecká kultura. To je proč on okamžitě ztotožnil Ježíše se „Slovem“, odkazujíc na řecký pojem logos. Řekové rozebírali koncept pojmu logos po staletí, je to myšlenka, která mluvila o moudrosti; poznání; důvodu; smyslu života; filozofii o lidské existenci.

Cítili jste někdy, že ve vašich modlitbách něco chybí – že jaksi nejsou tak hluboké nebo tak účinné, jak by měly být? Je prostě veliký rozdíl mezi modlitbou poháněnou lidským úsilím a modlitbou, která je Boží a On ji opravdu vede. Podívejme se například na modlitbu známého skotského reformátora, Johna Knoxe, když stál na vrcholku hory a volal, „Bože, dej mi Skotsko nebo zemřu!“ Zanedlouho potom už lidé začali vycházet do ulic vedeni Pánem.