„Toho dne Hospodin zachránil Izrael z ruky Egypťanů … Mojžíš a synové Izraele zpívali Hospodinu tuto píseň: Budu zpívat Hospodinu, protože se slavně vyvýšil“ (Exodus 14,30 a 15,1).

Bůh chce, abys vyšel z bouře, kterou prožíváš a chválil ho! Připravil pro tebe cestu ven z temné noci a má v plánu ukázat tě světu jako zářný příklad věrnosti k svému lidu.

Většina křesťanů ví, co se stalo u Rudého moře a jak Bůh zázračně vysvobodil vyvolený lid. Přesto se možná divíte, jak tento příběh souvisí s uctíváním Boha.

Tato generace bere hřích nevěry na lehkou váhu. Má to tragické důsledky. Mnoho věřících je v depresích a nemají pokoj; samozřejmě někteří trpí kvůli fyzickým příčinám, ale mnozí snášejí utrpení kvůli duchovní situaci způsobené nevěrou.

„Od Boha byl poslán člověk, jménem Jan. Ten přišel jako svědek, aby o tom světle vydal svědectví … Jan sám nebyl tím světlem, ale přišel, aby o tom světle vydal svědectví“ (Jan 1, 6-8).

Bylo nám řečeno, že Ježíš je světlo světa, „aby všichni uvěřili skrze něho“ (J 1,7). Přesto čteme: „To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila … Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali“ (J 1, 5.11).

„Kdo však vchází dveřmi, je pastýř ovcí … ovce svého pána poznávají už po hlase. Pastýř na ně volá jménem a ony k němu běží, a vyvádí je ven.“ (Jan 10, 2-3)

Všichni potřebujeme vedení při rozhodování v životě, ale v chaotickém světě získat dobré vedení není vždy snadné. Ježíš dává jasně najevo, že s jeho dětmi je to jiné. „Jeho ovce“ znají jeho hlas a „běží k němu“. Tento obraz ukazuje, že dobrý pastýř své ovce chrání a pečuje o ně.

Všichni známe příběh Davida, mladého pastýře, který se stal hrdinou, když porazil pelištejského obra Goliáše. David byl nejmladší syn Jišaje, jehož tři nejstarší synové sloužili v armádě krále Saula. Jejich otec Jišaj poslal Davida na bitevní pole, aby zkontroloval své bratry a přinesl jim zásoby.

„Nestane se ti nic zlého, pohroma se k tvému stanu nepřiblíží, neboť svým andělům vydal o tobě příkaz, aby tě střežili na všech tvých cestách. Na rukou tě ponesou, aby sis o kámen nohu neporanil.“ (Žalm 91, 10-12)

Pán mnohokrát slibuje, že bude bránit a chránit svůj lid před zlem a škodou. Kolik lidí však skutečně chodí ve svobodě, kterou tato slova nabízí? Popřemýšlejte například o verši ze Žalmu 91,5: „Nelekej se hrůzy noci ani šípu, který létá ve dne“.

„To všechno mluvil Ježíš k zástupům v podobenstvích … aby se naplnilo, co bylo řečeno ústy proroka: ‚Otevřu svá ústa v podobenstvích, vypovím, co bylo skryto od založení světa.‘“ (Matouš 13, 34-35)

Bible jasně říká, že existují Boží tajemství: „s přímými však sdílí svá tajemství.“ (Přísloví 3,32) Tyto skryté pravdy nebyly od založení světa známy, ale Matouš nám říká, že jsou obsaženy v Ježíšových podobenstvích. Mají moc skutečně osvobodit křesťany, pokud jsou ochotni zaplatit náklady na jejich objevení.

„Milost Pána Ježíše Krista, Boží láska a společenství Svatého Ducha se všemi vámi“ (2. Kor. 13,13). Tento známý verš se obyčejně používá jako požehnání v průběhu bohoslužby, ale je v něm ukryto víc než jen ono požehnání. Je to Pavlovo shrnutí všeho, co v listu Korintským napsal o Boží lásce.

1.     Milost Ježíše Krista

Po staletí byla na světě nejmocnějším svědectvím Božího lidu záře Krista, která se projevovala v  hlubokém utrpení v životech křesťanů. Kristův zjevný charakter se dotýkal lidí kolem nich a sloužil ateistům, muslimům i mnohým nevěřícím.

Apoštol Pavel řekl: „Ze všech stran zakoušíme soužení, ale nebýváme zdrceni; býváme bezradní, ale ne zoufalí; býváme pronásledováni, ale ne opuštěni; býváme sráženi, ale nejsme zničeni. Stále na vlastním těle zakoušíme Ježíšovu smrt, aby byl na našem těle zjeven také Ježíšův život.“ (2. Kor 4, 8-10)