„Milost Pána Ježíše Krista, Boží láska a společenství Svatého Ducha se všemi vámi“ (2. Kor. 13,13). Tento známý verš se obyčejně používá jako požehnání v průběhu bohoslužby, ale je v něm ukryto víc než jen ono požehnání. Je to Pavlovo shrnutí všeho, co v listu Korintským napsal o Boží lásce.
1. Milost Ježíše Krista
Pavel píše, že milost „vychovává nás, abychom se zřekli bezbožnosti a světských žádostí a rozvážně, spravedlivě a zbožně žili v tomto věku“ (Titovi 2,12). K tomu, abychom mohli žít svatý a čistý život, potřebujeme, aby Duch svatý v naší duši osvěcoval základní pravdy tohoto učení. Děkujme Pánu, že nás neposuzuje na základě našeho momentálního stavu. Místo toho nás posuzuje podle našeho postoje. I když jsme slabí a hříšní, odevzdali jsme svá srdce Ježíši a pro naši víru nás náš nebeský Otec usadil spolu s Ježíšem v nebesích.
2. Boží láska
„Láska je trpělivá, dobrotivá, láska nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nerozčiluje se, nepočítá křivdy. Neraduje se z nepravosti, ale raduje se z pravdy. Všechno snáší, všemu věří, vždycky doufá, všechno vydrží. Láska nikdy nezanikne“ (1. Kor 13, 4-8). Přestože se tyto verše obyčejně interpretují tak, že pojednávají o věřících, je to právě Boží láska, která nikdy nezanikne. Jeho láska je bezpodmínečná a trvá navěky. Láska všemocného Boha je nepopsatelná.
3. Společenství Ducha svatého
Je třeba říci, že v korintské církvi se zabydlel individualismus, takže o společenství toho tamní věřící mnoho nevěděli. Pavel jim dokonce píše: „každý z vás říká: ,Já jsem Pavlův,‘ ,Já zase Apollův,‘ ,Já Petrův,‘ ,A já Kristův‘“ (1. Kor 1,12). Tamní křesťané užívali duchovní dary jen pro sebe. Ale práce Ducha svatého zahrnuje něco více než jen duchovní dary. Svou sjednocující silou usiluje o vytvoření opravdového společenství uvnitř Božího lidu.
Míra Kristovy milosti a Boží lásky ve tvém životě závisí na tom, zda toužíš být v plné jednotě a shodě s celým tělem Kristovým. Co znamená být v jednotě a ve shodě? Znamená to odhodit veškerou žárlivost a soutěživost a přestat se porovnávat s ostatními. Místo toho ať se každý raduje, když jeho bratr nebo sestra zažívá Boží požehnání. A ať každý touží spíše dávat než brát. Jen takové společenství opravdu ukazuje Kristovu milost a Boží lásku.