Czech Devotionals

Celá kniha Deuteronomium je vlastně jediná řeč, kterou pronesl Mojžíš těsně před svou smrtí. Je to shrnutí posledních 40 let, které Izrael strávil putováním v poušti a které Mojžíš předkládá nové generaci Izraelců.

Mojžíš takto k lidu promluvil v Kádeš-Barné, důležitém místě jejich historie. Byli na hranici Kanánu, země zaslíbené, na stejném místě, kde stáli jejich otcové před 38 lety. Na tom místě, kde Bůh starší generaci zabránil do země zaslíbené vejít. Kromě Jošuy a Káleba je všechny poslal zpátky do pustiny, kde měli bloudit, dokud celá generace nevymře.

Lidé, se kterými se Ježíš setkal, mu stále pokládali dva druhy otázek. Tyto otázky odhalovaly všechno o srdcích těch, kdo se na ně ptali. První typ dotazů byl obviňující. Náboženství vůdci se Krista stále dokola ptali: „Proč jíš a piješ s hříšníky? Jak tě mohl poslat Bůh, když máš takovou pověst?

Druhý typ otázky byl od lidí, kteří se potýkali s životními problémy: „Mohl bys uzdravit mou nemocnou dceru? Mohl bys osvobodit mého syna, který je posedlý démony? Mohl bys vyléčit mé krvácení, které mě sužuje celý život? Ježíši, mohl bys mi pomoci?“

Neuvědomoval jsem si, jak jsem byl vinen tímto strašným hříchem, až do svého nedávného kázání na Britských ostrovech. Mého syna Garyho a mě tam vezl jeden z místních pastorů. Slušně se nás zeptal, jak probíhají naše kázání. Ale když jsem se mu snažil odpovědět, přerušil mě a vyprávěl o svých vlastních shromážděních. To se stalo několikrát. Pokaždé mě „trumfnul“ vyprávěním, že mívá větší účast a navštívil více zemí než já.

„Panovník Hospodin mi dal jazyk učených, abych uměl znaveného slovem posílit. Ráno za ránem mě probouzí, probouzí mé uši, abych slyšel jako učedník. Panovník Hospodin mi uši otevřel a já se nevzpouzel, neodvracel jsem se zpět“ (Izajáš 50:4-5)

Všimněte si druhé věty: Ježíš byl každé ráno probuzen Duchem svatým. A Duch naladil Jeho uši, aby slyšel Slovo svého nebeského Otce. Když Kristus svědčí: „Nevzpouzel jsem se ani jsem se neodvracel zpět,“ říká tím: „Když jsem byl na Zemi, můj Otec mě naučil, co mám říkat, dělat a slyšet. A já jsem se od toho nikdy neodvrátil.“

Žalm 50 vyjmenovává hřích nečistého používání úst a jeho důsledky. Mnozí v Božím domě berou Jeho slovo v této věci na lehkou váhu. 

Svá ústa propůjčuješ zlu a tvůj jazyk se zaplétá  se lstí. Posadíš se, mluvíš proti svému bratru, haníš syna své matky....Představoval sis,  že jsem jako ty. Kárám tě a předložím ti to před oči. ...Ten, kdo obětuje oběť díků, ten mě oslaví. Kdo napraví svou cestu, tomu ukážu Boží spásu. (Žalm 50:19 - 23, ČSP). 

Jakub varuje církev: „I jazyk je oheň. Je to svět zla mezi našimi údy, poskvrňuje celé tělo a ničí celý náš život, sám podpalován pekelným plamenem.“ (Jakub 3, 6).

Podobné varování najdeme i v Izaiášovi: „Tehdy zavoláš a Hospodin odpoví, vykřikneš o pomoc a on se ozve: ‚Tu jsem!‘ Odstraníš-li ze svého středu jho, hrozící prst a ničemná slova.“ (Izaiáš 58, 9). Slovo ničemný, které je zde použito, označuje v hebrejštině hrubost, neúctu, drzost.

V příběhu, kde byla žena přistižena jako cizoložnice, který nacházíme v Janovi 8, Ježíš obrátil obviněnou v přijatou. Místo toho, aby zavrhl tuto cizoložnici, jejíž život byl tak rozviklaný, On ji přijal. A dělá to samé pro nás. Bere si k sobě všechny vytlačené na kraj svým vlastním hříchem a říká jim, „Ty jsi můj. Jsi přesně ve středu Boží lásky.“

"Sinci, još sam malo s vama. Tražit ćete me, ali kako već Židovima rekoh, i vama sada kažem: Kamo ja idem, vi ne možete doći. Novu vam zapovijed dajem: Ljubite jedan drugoga; kao što sam ja ljubio vas, ljubite i vi jedan drugoga. Ako imadnete ljubavi jedan prema drugome, po tom će svi upoznati da ste moji učenici" (Iv 13,33-35).

Nedávno přišel jeden mladík dopředu během bohoslužby v církvi Times Square Church. Třásl se a plakal. Řekl mi, že je ze státu Washington a že už ten večer jednou náhodou na naši bohoslužbu přišel. Odešel mezitím na koncert, ale zase se do církve vrátil. Teď chtěl, abych se za něj pomodlil. Zeptal jsem se ho: „Jsou tvoji rodiče věřící?“ Odpověděl: „Ano, pane, jsou a pořád se za mě modlí.“

Pavel se ptá galatské církve, "Běželi jste výborně. Kdo vás zastavil v následování pravdy? Ty přesvědčivé řeči nejsou od Toho, který vás povolává. Trocha kvasu prokvasí celé těsto!" (Gal 5:7-9)