Během poslední večeře řekl Ježíš svým učedníkům—studentům, kteří se od Něj učili a přátelili se s Ním po dobu tří let—že odchází. Představ si, jak smutní museli učedníci být, když slyšeli takovou věc! On byl jejich vůdcem. On činil zázraky. On byl ten, který měl dokonale moudrou odpověď, když je farizeové zahnali do kouta. Když mluvil, mluvil s takovou autoritou jako nikdo jiný, kterého dosud slyšeli. Nikdo jiný předtím takto neučil.
Zbývá ještě alespoň střípek těch, kteří bojují, aby znovu zažehli plamen Boží spravedlnosti? Lid, který si vzpomene na Pána a je ochoten přiznat se k Jeho jménu?
Hospodin řekl: „Jestliže uvidím doutnající knot, nezhasím ho. I když už nebude hořet plamenem, i když oheň bude ten tam, pokud uvidím žhavé uhlíky, nedopustím, aby vyhasly. Dokud někde uslyším alespoň slabé volání věrných služebníků, nedopustím, aby se nalomená třtina zlomila“ (viz Izaiáš 42, 3).
Když přišel Kristus na zem, žil Izrael pod útlakem vládnoucího Říma. Židé byli tvrdě zatíženi římskými daněmi a zákony. A na druhé straně hamižní kněží zneužívali vdovy a chudé. Utiskovaným se dostávalo posměchu a společnost byla prolezlá korupcí. Proto mnoho proroků prohlásilo, že Kristus přijde v hodině temna a přinese světlo.
Mnoho věřících se dnes ptá: „Proč Bůh ještě nevydal Ameriku soudu? Proč s námi nezachází podle našich hříchů? Noemovu generaci varoval 120 let, ale potom řekl: ‚Už dost' a přivedl potopu. Bůh trpěl Americe hříchy už dlouho, proč nás tedy doposud nepostihl spravedlivý trest?“
Miluji tuto zemi a nechci zažít, jak na Ameriku přichází konečný Boží soud. Stejně jako mnoho jiných křesťanů mě však velice udivuje, že k němu ještě nedošlo.
„Zde je můj služebník, jehož podepírám, můj vyvolený, v němž jsem našel zalíbení. Vložil jsem na něho svého ducha, aby vyhlásil soud pronárodů. Nekřičí a hlas nepozvedá, nedává se slyšet na ulici. Nalomenou třtinu nedolomí, nezhasí knot doutnající. Soud vyhlásí podle pravdy. Neochabne, nezlomí se, dokud na zemi soud nevykoná. I ostrovy čekají jeho zákon“ (Izajáš 42:1-4).
Kristus svou službu s námi často začíná, jako bychom byli dětmi s neuspokojenými potřebami. V evangeliích navrátil slepému zrak, uzdravil krvácející ženu a nasytil hladové zástupy. Setkal se s trpícími na místech, kde byli, a dal jim přesně to, co potřebovali. Z toho důvodu jej mnozí následovali. Dokonce i někteří farizeové následovali Krista kvůli jeho zázrakům.
Zjevená Boží vůle je praktickou součástí Jeho vůle, ke které jsme všichni kolektivně povolání. Nemusíš ji všude hledat - je právě tady, v Bibli. Když si vezmeš konkordanci a vyhledáš slovo "vůle," uvidíš, že Boží vůle je jasně zjevena skrze Písmo, zejména v novém zákoně. Podívejme se na některé příklady.
Předpokládejme, že než Ježíš vstoupí na nebesa – když si představí Svoji Církev a sklizeň před Svým návratem – spatří odpadnutí. Jeho duše je ztrápená, protože vidí, jak se lidé hojně odvrací. Místo aby sklízel pole bělající se ke žni, plýtvá Jeho lid časem i energií na hledání světského úspěchu a materiálních věcí.
A tak řekne Ježíš Otci: „Nesklidí úrodu. Všechna zralá pole leží ladem. Pošlu zástup andělů, aby dokončil žeň.“ Otec souhlasí a náhle se na zemi objeví tisíce nebeských bytostí zářících nadpřirozeným světlem.
Ježíš řekl učedníkům, "Pole jsou zralá a úroda velká. Je čas žně." (v Matoušovi 9:37,38). V ten moment začala ohromná, finální duchovní žeň mezi Židy i pohany Ježíšovy generace. A tato žeň potrvá až do Ježíšova návratu.
Když pročítám tuto pasáž, zajímalo by mě, co Ježíš v té době viděl, že řekl, "úroda je zralá, začněte sklízet". Viděl v Izraeli duchovní probuzení? Nastalo probuzení v synagogách? Obraceli se kněží zpět k Bohu? Byli učenci a Farizeové usvědčováni vlastním svědomím? Co ukazovalo na zralost úrody?
„Když viděl zástupy, bylo mu jich líto, protože byli vysílení a skleslí jako ovce bez pastýře. Tehdy řekl svým učedníkům: ‚Žeň je velká, dělníků málo. Proste proto Pána žně, ať vyšle dělníky na svou žeň!'“ (Matouš 9,36-38).
Ježíš se vyjádřil jasně: „Nastal čas žně, ale dělníků je málo.“ Proč tomu tak je? Dnešní církve jsou plné křesťanů, kteří prohlašují, že Kristus je jejich život. Za miliony dolarů se staví křesťanská centra po celém světě.