Czech Devotionals

Možná jste se v dobách soužení málem vzdali. Teď však už stojíte pevně, a můžete říci: „Nechci tím už projít znovu, ale musím vyznat, že Bůh mě vyvedl ven. Je věrný. Chvála mu!“

Trápí Bůh své děti? Poslechněte si žalmistovu odpověď. „Ano, zkoušel jsi nás, Bože, přečišťoval jsi nás jako zlatník stříbro. Zavedls nás do lovecké sítě, vložils na naše bedra těžké břemeno. Nechals nám lidi jezdit po hlavě, prošli jsme ohněm i vodou, ale vyvedls nás do hojnosti.“ (Žalm 66,10-12)

Když rodiče pošlou dítě na vysokou školu, je to velká investice. Je zřejmé, že doufají, že jejich dítě potom získá práci odpovídající nákladům. Nebo si myslíte, že dítě vystuduje, přijde domů, pověsí si diplom na zeď a bude sedět doma a dívat se na televizi? Ne! Rodiče doufají, že se jejich dítěti investice vrátí tím, že zahájí dobrou kariéru.

V životě věřících existuje speciální čas - čas povstat a začít konat. Tehdy je správné říci: „Věřím, že Bůh mě volá, abych pomáhal zachraňovat ztracené a zraněné.“

Pokud uslyšíte o církvi, která jde na misijní pole, máte říct: „Bože, žehnej jim.“ Nastal čas se zapojit v modlitbách, a také vstát a jít. Nastal čas povstat a jít do akce!

Petr byl člověk, se kterým se pravděpodobně všichni ztotožníme. Měl skvělé dny, a pak i docela hrozné dny, a Písmo nám to odhaluje. „Řekne jim: ‚A za koho mě pokládáte vy?‘ Šimon Petr odpověděl: ‚Ty jsi Mesiáš, Syn Boha živého.‘ Ježíš mu odpověděl: ‚Blaze tobě, Šimone Jonášův, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec v nebesích. A já ti pravím, že ty jsi Petr; a na této skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou.‘ “ (Matouš 16,15-18)

„Hospodine, jak mnoho je mých protivníků! Mnozí povstávají proti mně.“ (Žalm 3,2) Když David psal tento žalm, buď mnoho zakoušel od lidí, kteří na něj útočili na jedné frontě, nebo byl napaden současně na mnoha frontách.

„Může panna zapomenout na své šperky, nevěsta na svůj svatební pás? Můj lid však na mě zapomněl – kolik už je to let?“ (Jeremiáš 2,32)

Cituji tento verš z Bible, kdykoli kvůli zaneprázdněnosti zmeškám svůj každodenní modlitební čas. Vždy mě to žene zpátky na tiché místo, kde volám: „Pane, nechci na tebe zapomínat!“

„Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, když řekl: ‚Lid tento ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne‘ “ (Matouš 15,7-8).

Chci mluvit o rozptylování mysli během modliteb a uctívání - zejména v domě Božím. Ježíš nazýval pokrytci lidi, kteří přišli do jeho přítomnosti, ústa měli plná chvály, ale jejich mysl a srdce byly daleko. Přímo jim řekl: „Ctíte mě ústy - ale vaše mysl a srdce jsou ode mne daleko!“