V jednom verši čteme, že Ježíš nás vyzývá, abychom opustili svůj malý svět, ve kterém žijeme, a nechali se proměnit v ty, kdo patří do slavného království svobody a stali se užitečnými. „Kdo miluje svůj život, ztratí jej; kdo nenávidí svůj život v tomto světě, uchrání jej pro život věčný. (Jan 12,25) Ježíš nás volá: „Váš svět je příliš malý, proste o to, aby váš život byl užitečnější a smysluplnější.“
Jaký je to paradox! Máš nenávidět svůj život, abys ho našel; opustit ho, abys ho objevil. To nezní rozumně, a přesto právě tato Ježíšova slova jsou klíčem k hojnému životu. To je jeho výzva pro náš malý svět!
Ježíš také řekl: „Přichází-li někdo ke mně a nemá v nenávisti svého otce a matku, manželku a děti, bratry a sestry, ano i vlastní duši, nemůže být mým učedníkem.“ (Lukáš 14, 26) Samozřejmě, že Ježíš tím nemyslel doslova, že bychom měli své blízké nenávidět.
Není to život nebo lidé, které máme nenávidět, to by bylo nepřirozené. Ale musíme se naučit nenávidět způsob, jakým žijeme svůj život, naše zaujetí nesprávnými věcmi. Život je více než pečování o domy, zařízení bytu, účty, docházku dětí do školy, spokojenost rodičů, rodinné vztahy.
Vzpomeňte si na nejvíce duchovní osobu, kterou znáte, duchovního velikána, který nikdy nepropadá panice, je vždy laskavý, oddaný Bohu, čistý, svatý a v jehož přítomnosti se cítíte bezpečně. Bude vám vypravovat o době, kdy se dostal do krize a začal nenávidět svět s jeho malichernostmi, žárlivostí a otroctvím. Až tak začal nenávidět svůj dosavadní život, že se rozhodl změnit. Zoufale toužil po novém životě od Boha.
Nemůžete růst, dokud nebudete nenávidět svůj současný nezralý stav. Povzbuzuji vás, volejte k Bohu: „Pane, proměň mě, ať můžu patřit do svého slavného království moci a vítězství. Učiň můj život užitečný a dej mi radost, kterou už mnozí mají!“
„On nás vysvobodil z moci tmy a přenesl do království svého milovaného Syna.“ (Koloským 1,13)