Bůh dal Mojžíšovi děsivý příkaz: „Vyjdi odtud, ty i lid, který jsi vyvedl ze země egyptské, do země, kterou jsem přísežně slíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi: Dám ji tvému potomstvu. Pošlu před tebou svého posla...Já však nepůjdu uprostřed vás, abych vás cestou nevyhubil, neboť jste lid tvrdošíjný.“ (2. Mojžíšova 33:1-3).
Boží lid se úplně vymknul kontrole kvůli svým žádostem a modlářství (viz Exodus 32:25). Jejich bohem se stalo zlato a vše co chtěli, bylo tancování, hraní si a naplňování svých hříšných žádostí. Jen synové Léviho stáli o Boží svatost.
Pán se od nich vzdálil “jinak by je musel zahubit”, ale řekl jim, “dám vám, co jsem zaslíbil.” Lid si tedy mohl nárokovat všechna svá práva a Boží ochranu – ale ne jeho přítomnost.
I dnes můžeme vidět stejnou věc. Mnoho Božích lidí usiluje dosáhnout zaslíbení, ale postrádají svatou usvědčující Kristovu přítomnost.
Myslím, že nic nemůže být horší než slyšet od Pána toto: ” Půjdete do země oplývající mlékem a medem. Já však nepůjdu uprostřed vás” (Exodus 33:3).
Mojžíš chtěl něco víc než zemi oplývající mlékem a medem. On chtěl znát a zakoušet Pánovu přítomnost. “Dej mi poznat svou cestu, abych tě poznal a abych nalezl milost ve tvých očích” (Exodus 33:13). Není divu, že tento vzácný Boží služebník usvědčil svou generaci! Žádný div, že na jeho tváři se zrcadlila sláva Boží. On chtěl jediné, znát Pána a přebývat v jeho přítomnosti.
Dnes vás povzbuzuji, abyste následovali Mojžíšův příklad. Ať všichni můžeme vyznat spolu s Pavlem, jehož srdce volalo, “ať Ho mohu znát” (Filipským 3:10).