Když Ježíš trávil poslední chvíle s učedníky, řekl jim: „Až dosud jste o nic nepožádali v mém jménu; žádejte a dostanete, aby vaše radost byla úplná“ (Jan 16, 24).
Neuvěřitelné sdělení! Tato scéna se odehrála poté, co Ježíš učedníky varoval, že odejde a oni Ho nějaký čas neuvidí. Ale jedním dechem je ujistil, že mají nárok na všechna požehnání z nebe. Stačí jen poprosit v Jeho jménu.
Když pomyslím, jakou moc a jaké možnosti máme v Kristu, tak většina křesťanů v Jeho jménu skutečně nežádala skoro nic. Kristova slova k učedníkům mě usvědčují: „Až dosud jste o nic nepožádali v mém jménu.“ Myslím, že tohle zarmucuje Boží srdce víc než všechny hříchy těla dohromady. Náš Pán se rmoutí nad stále menší vírou v Jeho zaslíbení, stále většími pochybami, že vyslyší modlitbu, a nad lidem, který žádá čím dál méně moci, která je v Kristu.
Svět nikdy nepoznal potřebnější dobu. A přesto se lidé v Ježíšově jménu modlí méně než kdy dřív. Jak dny ubíhají, obrací se křesťané na Boha se stále menšími prosbami. Větších se neodvažují, často proto, že nemají víru.
Je úžasné, jak věrně mluví církev o Kristově jménu. Chválíme ho, uctíváme, zpíváme o „svatém jméně, v němž jediném je spasení.“ Ale moc, která v Jeho jménu je, nebereme za vlastní.
Milovaní, musíme zaujmout postavení v Kristu a chytit se Božího Slova. Jeho zaslíbení jsou zbraně našeho boje. Silné zbraně. Stačí natáhnout ruku a chopit se jich.