Někteří věřící se modlí pouze tehdy, když je Bůh kázní. Když jsou usvědčeni a cítí se špatně, začnou se modlit, ale postupně zase přestanou. Bible říká: „Můj lid však na mě zapomíná po nespočetné dny“ (Jeremjáš 2:32).
Ve tvém případě to možná není tak, že se nemodlíš, je to jen tak, že nemáš pevně stanovený čas na modlitby. Není tomu tak, že neskloníš svá kolena před Pánem, ale tak, že na něj zapomínáš. Nezapomínáš se modlit, zapomínáš na Pána. Když si vzpomeneš na Pána, modlíš se. Nemůžeš o něm přemýšlet, aniž bys jej oslovil a uctíval. Nemůžeš jej uctívat, aniž bys jej hledal a nemůžeš jej hledat, aniž by ses modlil.
Modlitba vyvstane přirozeně lidem, kteří pamatují na Pána. Když na něj zapomeneme na několik dní, posílá nám jemné, milující upomínky. Když na něj zapomeneme na delší dobu, pak nás začne zneklidňovat. Když na něj zapomeneme na „nespočetné dny,“ pak přivede do našich osobních životů a také do našeho národa svoji kázeň. Když národ začne zapomínat na Boha, pak Bůh začne budit národ tak, aby se navrátil zpět k němu a hledal jeho tvář.
To, co Bůh chce, je velmi jednoduché. On hledá ty, kdo ho budou věrně uctívat celým srdcem, a přímluvce, kteří hledají jeho tvář ve dne v noci. Chce lidi, kteří půjdou za ním s nasazením všech sil.
Nyní přemýšlejte, co Bůh dělá, aby v dnešní době přiměl lidi ke správnému vztahu s ním. On nejen že přináší soud na národ, ale také pozvedá malou skupinu lidí nazývanou „zbývající přímluvci“ a svítí na ně svojí slávou. Zjevuje jim své srdce a zmocňuje je svojí milostí a autoritou. A potom je činí příkladem toho, co zamýšlí pro daný národ.
Povzbuzuji vás k tomu, abyste se stali součástí tohoto společenství věřících — těch, kteří uctívají Boha, kteří hledají jeho tvář a kteří poznávají jeho srdce, kterým miluje svůj lid.