„Bude jako strom zasazený u vody“ (Jeremiáš 17, 8). Zde je odhaleno tajemství života v neustálé naději – tajemství, jak být naplnění radostí a pokojem Ducha svatého. Neskrývá se ve snaze o změnu, ani v tom, že Bohu naslibujete něco, co nemůžete splnit.
Člověku, který někdy zakusí toto zaslíbení, už lidé nikdy neublíží, protože v ně nedoufá. Všechna jeho očekávání směřují k Bohu. Nezajímá ho, co říká nebo dělá člověk; jeho oči jsou upřené jen na Pána. A Pán ho nikdy nezklame!
„Bude jako strom zasazený u vody; své kořeny zapustil u vodního toku“ (Jeremiáš 17, 8). Pro výraz „zasazený“ jde zde použito krásné hebrejské slovo, které vlastně znamená „přesazený“. Víra vytrhne suché, neplodné pouštní křoví, vyprahlé, osamocené a ošklivé a přesadí ho k životadárné řece tekoucí z Libanonu.
David řekl: „Řeka svými toky oblažuje město [lid] Boží…Nebude kolísat, Bůh je v jeho středu; Bůh mu pomáhá hned při rozbřesku jitra“ (Žalm 46, 5-6). A o Bohu David řekl: „Navštěvuješ zemi a napájíš ji, zahrnuješ ji bohatstvím. Boží potok je plný vody …a žehnáš tomu, co roste ze [země]“ (Žalm 65, 10 – 11).
Zapusťte kořeny hluboko v Jeho řece a nebudete se bát, když přijde vedro. Neboť vaše „listy [vzhled] se bude zelenat [bude svěží a plný života]” (Jeremiáš 17, 8). Období sucha vás vůbec nezasáhne a stále ponesete ovoce.
Už nebudete stale unavení, uplakaní, osamělí, vyprahlí a opuštění. Když Mu dáte svou důvěru a s vírou přijmete Jeho Slovo, přesadí vás do Řeky života, kde brzy zapustíte kořeny.