„Vždyť je napsáno: ‚Buďte svatí, neboť já jsem svatý.‘“ (1. Petrův 1,16) Jsou dva prvky Ježíšova života, které mají být také součástí našeho života. To znamená, že máme být svatí a pomazaní. Někteří křesťané by mohli být zastrašeni, když toto slyší. „Jistě, žiji morální život a snažím se být zbožný - ale svatý? A pomazaný? Jak se to může stát se všemi mými selháními?“
Ale tady to je, přímo z Petrova pera. Jediným způsobem, jak by se to mohlo stát, je, kdyby nám Ježíš dal svou vlastní svatost a pomazání, a to je přesně to, co udělal prostřednictvím své dokonalé oběti za nás. Kristus žil na zemi bezúhonným životem a díky svému dokonalému životu je jeho platba za naše hříchy úplná a neomezená.
Kristova práce pro nás - jeho ukřižování, smrt a vzkříšení - nás více než očistila od hříchu. Skrze ni nám také předal svou spravedlnost. Přemýšlej o tom, jak úžasná věc to je: Zatímco na něm je veškerý náš hřích, veškerá jeho spravedlnost je na nás.
Jedním z hříchů, z kterého nás Bůh očistil, je víra, že naše chování nás činí spravedlivými. Nikdy si nemůžeme zasloužit spravedlnost; pouze díky Ježíši jsme spravedliví. V tom spočívá naše vítězství. Jak svědčí Pavel: „nemaje svou spravedlnost, která je ze Zákona, ale tu, která je z víry v Krista, tu spravedlnost, která je z Boha na základě víry.“ (Filipským 3,9)
Můžeš se cítit svatý pouze ve dnech, kdy se ti daří, uvědomuješ si Boha a uctíváš ho. Nepleť si to však se stavem svatosti. Nikdy nemůžeš být svatější, než jak tě učinila Ježíšova krev. Díky jeho moci jsme tedy hodni být jeho svědky nejen v dobrých, ale i ve špatných dobách.
Ježíš řekl: „Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které činím já, a bude činit ještě větší skutky než tyto, neboť já jdu k Otci.“ (Jan 14,12)
Klíčem k víře je, že On již pracuje. Přijmi jeho svatost, bez ohledu na to, co si o sobě myslíš, a přijmi jeho pomazání, abys naplnil skutky, které pro tebe připravil. Otevře všechny dveře a ty uvidíš, jak dělá nečekané zázraky.