Někteří křesťané se rozhodli jít „střední cestou“ a mají mnohé společné charakteristické rysy se kmeny Ruben, Gád a polovina kmene Manases, které zůstaly před Jordánem - odmítají opustit své modly a zemřít světu. Jejich hebrejská jména je odhalují.
Ruben znamená: „hleďte, syn!“ Byl Jákobův prvorozený, ale ztratil své prvorozenství, protože se nechal pohánět chtíčem. Ruben spal s ženinou svého otce a Jákob v hodině smrti o něm řekl: „Jak voda vzkypěl jsi – ztratil jsi prvenství! Do ložnice svého otce vstoupil jsi, mé lože odvážil ses poskvrnit.“ (Genesis 49,4)
Ruben měl oči jen pro tento svět – chtíče, věci, požitky. Byl nestálý, protože jeho srdce bylo rozděleno a tohoto ducha předal svým potomkům. Celý kmen byl připoutaný ke světu a usiloval o vlastní cestu.
Jméno Gád znamená: „štěstí“ a „vojsko“. Jednoduše řečeno, znamená to vojáky štěstí nebo žoldáky. Mojžíš o Gádovi řekl: „Vybral si pro sebe nejlepší zemi“ (5. Mojžíšova 33,21). Tento kmen byl navenek poslušný a „vykonal Hospodinovu spravedlnost a jeho práva vůči Izraeli“, ale jeho hlavní charakteristikou byl vlastní zájem. Gád byl pohlcen vlastními problémy a snahou „zvládnout to“.
Manases znamená: „zapomenout, zanedbat.“ Byl to Josefův prvorozený syn a měl obdržet prvorozenství. Ale už v dětství se rozvinul jeho nepěkný rys a Jákob to v Duchu uviděl. Manases jednoho dne zapomene na cesty svého otce Josefa a zanedbá Boží přikázání.
Uvažujme o vlastnostech křesťanů jdoucích střední cestou: jsou nestálí jako voda, vlažní, zesláblí chtíčem, ovládáni sobectvím, netouží po Božích věcech, zanedbávají Slovo, neberou Boží přikázání vážně, místo aby důvěřovali Bohu, se rozhodují sami, zapomínají na minulá požehnání a Boží pomoc, ospravedlňují vlastní rozhodnutí, nejsou ochotni opustit modly a zemřít všemu, co je svádí do kompromisu.
Rozhodněte se a chtějte Pánovu plnost. Bůh touží po tom, abyste vstoupili do odpočinku, radosti a pokoje v Duchu svatém. K tomu je potřeba následovat ho celým srdcem a veškerou silou.