Bůh se chce sklonit k svému lidu. Jak předpovídá Písmo, ďábel sestoupil s velkým hněvem, protože věděl, že jeho čas je krátký. Proto právě teď potřebují Boží lidé velké vylití Ducha svatého a nadpřirozený Boží dotek ještě větší než ten o Letnicích. Tak jako dnes, už v Izajášově době bylo slyšet stejné volání: „Kéž bys roztrhl nebesa a sestoupil … Od věků lidé neslyšeli ani nezaslechli, oko to nevidělo, aby byl Bůh — kromě tebe — který by dělal něco pro toho, kdo na něj očekává.“ (Izajáš 64;1,4)
V den Letnic se shromáždilo v horní místnosti 120 učedníků. Sjednotili se za jediným účelem: naděje na naplnění Ježíšova slibu „Hle, sesílám na vás, co slíbil můj Otec; zůstaňte ve městě, dokud nebudete vyzbrojeni mocí z výsosti.“ (Lukáš 24,49). Jejich volání bylo stejné jako v Izajášových dnech: „Pane, přijď. Ať se před Tebou rozplyne veškerá opozice, lidská i démonická, aby ztracení mohli být zachráněni.“ A my víme, co se stalo! Duch Svatý přišel a na hlavách učedníků se objevil viditelný oheň. Z této místnosti odešli navždy změněni a díky tomu byly proměněny tisíce životů.
Považte, co Bůh v tu chvíli udělal. Celý svět byl ve tmě, přesto se Bůh zaměřil na 120 pokorných, modlících se svatých shromážděných v malé pronajaté místnosti. I dnes Bůh připravuje lidi, kteří se vzbudili, a touží po Něm. V malých církvích a shromážděních po celém světě je slyšet stále silnější volání: „Bože, roztrhni nebesa a přijď. Pošli oheň Ducha svatého a projevuj svou přítomnost.“
Jediné, co těch 120 učedníků v horní místnosti muselo udělat, bylo držet Ježíšův slib, že přijde. A přišel s mocí nevídanou v celé historii. Stejně tak dnes musíme pouze držet slib našeho Pána. Všem, kdo by ho následovali, slíbil: „Já vám uděluji království, jako je můj Otec udělil mně“ (Lukáš 22,29).
Právě teď Pán slyší pláč svých lidí po celém světě. Když Duch přijde a probudí naše srdce, ať je to i naše volání: „Hle, Ježíš přichází. Pojďme se s ním setkat!“