Existuje „škola soucitu Ducha svatého“, která se skládá z prozkoušených svatých, kteří velmi trpěli, snášeli pokušení, zkoušky a špatné zacházení. Bible mluví o „účasti na Jeho utrpeních“ (Filipským 3,10) — společné sdílení utrpení. Ježíš založil tuto školu a dokázal, že je možné vydržet každý druh utrpení a zvítězit.
Ježíš byl odmítán, napadán, vysmíván, křivě obviněn. On věděl, jaké to je být osamělý, hladový, chudý, nemilovaný, zostuzený, hanobený; byl nazýván lhářem, podvodníkem, falešným prorokem. Jeho vlastní rodina mu nerozuměla; přátelé, kterým nejvíce důvěřoval, mu přestali věřit; jeho vlastní učedníci jej opustili a utekli; a nakonec byl popliván, vysmíván a mučen.
Ježíš určitě soucítí se vší naší bolestí a utrpením, protože tím vším sám prošel. „Nemáme přece velekněze, který není schopen mít soucit s našimi slabostmi, vždyť na sobě zakusil všechna pokušení jako my, ale nedopustil se hříchu.“ (Židům 4,15)
Můžeš velice milovat Ježíše, ale můžeš také procházet skrze bolesti a pokušení. Buď si ale jistý, že Bůh má s každým člověkem záměr. Židé věřili, že pokud Bůh má z člověka radost, vždy bude požehnaný a nikdy nebude trpět. Kvůli tomu Pavel nechtěl, aby obrácení byli zmateni problémy, které na něj přišly. Protože zprávy o jeho utrpeních se rozšířily po církvích, napsal, „aby se nikdo nedal zviklat v těchto souženích; neboť sami víte, že to je náš úděl. Když jsme byli u vás, předem jsme vám říkali, že nás čeká soužení.“ (1. Tesalonickým 3,3-4)
Není to utrpení samo o sobě, které nás vyučuje; spíše je to porozumění a přijetí toho, že je to z Boží ruky, pro jeho záměry, pro naše dobro. Pamatuj, Boží slovo říká: „Mnoho zla doléhá na spravedlivého, Hospodin ho však ze všeho vysvobodí.“ (Žalm 34,20)
Nebuď překvapen, když trpíš! Ale buď ujištěn, že Bůh vždy bude věrný a on vždy změní smrt v život. Ježíš řekl: „Ve světě máte soužení; ale vzchopte se, já jsem přemohl svět.“ (Jan 16,33)