„A jsem si jist, že ten, který ve vás začal dobré dílo, dovede je až do dne Ježíše Krista. Vždyť právem tak smýšlím o vás všech, protože vás všechny mám v srdci“ (Filipským 1:6-7).
Zde je vidět Pavlova láska k Filipským. A kvůli této velké lásce s nimi trpí, protože procházejí těžkostmi.
Před pár lety dva naši přátelé ztratili zaměstnání a museli se se svými dětmi přestěhovat do malého bytu.
Samozřejmě jsem se kvůli tomu trápil a jakožto otec dítěte jsem chtěl, aby měli něco lepšího. Co ale děláš, když se trápíš kvůli těžkým okolnostem, kterými trpí druzí? V této situaci zněla moje modlitba za tyto přátele nějak takto: „Pane, proč? Co je špatně? Pane, nemůžeš jim pomoci? Dej jim práci.“ Připouštím, že jsem si kvůli tomu dělal starosti.
Porovnej to s modlitbou Pavla: „Děkuji Bohu svému při každé vzpomínce na vás a v každé modlitbě za vás všechny s radostí prosím“ (Filipským 1:3-4).
Tam není žádná úzkost, žádný strach, stres, nebo nedostatek důvěry. Pavel byl velmi vděčný a modlil se s obrovskou radostí! Kde se to vzalo? Podívejme se ještě jednou na to, co nám Pavel říká v 6. verši.
„A jsem si jist.“ Jist čím?
„Že ten, který ve vás začal dobré dílo …“ Pavel říká, že důvodem jeho jistoty a radosti je ON … Ježíš! On dává smělost a důvěru.
Tato důvěra se objevuje v každém, kdo věří v Krista Ježíše, když dokáže říci tuto větu: „Jsem si jist, že ON …“
Důraz je na slovu ON. Je to ON, kdo koná. Není to doktor. Není to finanční génius. Je to Ježíš, který ve vás začal dobré dílo a jeho věrnost je dovede až do cíle!