Bůh mi oživil některé verše z 1. listu Tesalonickým. Jako většina služebníků jsem i já studoval Pavla v naději, že odkryji tajemství vysoce efektivní práce pro Pána. Již jsem znal jeho neměnné poselství - evangelium Ježíše Krista. Již jsem také zanalyzoval jeho způsob práce: naprosto závisel na Duchu svatém. Denně byl veden a posilován mocí Ducha.
Nyní na mne ovšem vyskočila ze stránek Nového zákona třetí pravda - Pavlova motivace. Když věřícím připomínal svoji návštěvu v Tesalonice, která vedla k jejich obrácení a založení nového křesťanského sboru, Pavel řekl: "Nehledáme ani slávu od lidí, od vás ani od jiných. Jako Kristovi apoštolové můžeme užívat vážnosti, avšak byli jsme mezi vámi něžní, jako když žena chová vlastní děti." (1. Tesalonickým 2:6-7) V řeckém originálu je tento verš o matce, která kojí své dítě. Jak dojemný obraz lásky a oddanosti! Když matka kojí dítě, je to všechno o dítěti, nikoli o ní. Pavel prohlásil, že stejně tomu bylo, když byl mezi nimi - všechnu pozornost věnoval jim, nikoli sobě. Apoštolovou motivací byla vroucí láska k Tesalonickým, kterou nejde vysvětlit jinak, než že jej ovládala Boží láska, která přebývala v něm.
Ale potom šel ještě dál: "Tak jsme po vás toužili, že jsme byli ochotni dát vám nejen evangelium boží, ale i své duše, neboť jste se nám stali drahými." (2:8)
"Zamilovali jsme si vás natolik," píše Pavel, "že jsme s vámi chtěli sdílet nejen evangelium, ale naše vlastní životy!"
Není divu, že Pavlova poselství zasáhla srdce lidí. Jeho slova nevycházela pouze z jeho úst, ale také z něžného srdce. Co mohlo přimět služebníka, aby pro lidi nejen připravoval kázání, ale věnoval jim celý svůj život? Byla to láska - Boží láska!
Jim Cymbala založil sbor s názvem "Brooklyn Tabernacle" (brooklynský svatostánek) s méně než dvaceti členy v malé zanedbané budově v problémové městské čtvrti. Je brooklynským rodákem a dlouholetým přítelem Davida i Garyho Wilkersona.