Co může Boží lid v dnešní době plné nebezpečí a zla udělat pro to, aby se Pánovo srdce pohnulo lítostí? Máme jenom tak sedět a čekat na Jeho příchod, anebo máme nějaký úkol? A co máme dělat, když se okolní svět třese hrůzou? Neměli bychom povstat, vzít na sebe Boží zbroj a vyrazit do boje s nepřítelem? Jako následovníci Ježíše Krista máme v dnešní době zajisté nějakou úlohu, otázka je jakou. Nebo snad máme následovat zbytek světa a užít si, co se ještě dá? Ne, to nikdy!
V dobách kdy žil prorok Jóel, přišly na Izrael časy tak těžké, jako nikdy předtím nezažili. Prorok dokonce zvolal, „Běda, ten den! Blízko je den Hospodinův“ (Jóel 1,15). Tehdy dal Jóel Izraeli jednu radu, „Nyní tedy, praví Hospodin, navraťte se ke mně celým srdcem, v postu, pláči a nářku... Navraťte se k Hospodinu, svému Bohu, neboť je milostivý a plný slitování, shovívavý a velmi laskavý“ (Jóel 2,12-13).
A Bůh dále nabádal svůj lid: „Nenechte se odradit, nebuďte zoufalí. Nenechte se oklamat satanovou lží, že už pro vás není naděje.“ Naopak, je naděje, když budou volat k Pánovi, jak říkal Jóel, „Pane, nedovol, aby tvoje jméno bylo dále zostuzováno. Nedovol, aby se i nadále vysmívali tvému vyvolenému lidu.“A Pán jim odpověděl, „Možná na mě lidé zapomněli, společnost mě zavrhla a zdá se nemožné, že by tu pro ně mohla ještě existovat milost. Lidé se vysmívali mým příkazům a na celou zemi se snesla temnota a strach ale i přesto vás teď vybízím: Navraťte se ke mně a potom jděte a neste světu zvěst o mojí milosti.“
Satan chce, abychom uvěřili tomu, že už není žádná naděje pro nás ani lidi kolem, ale skrze ústa proroka Jóela můžeme jasně slyšet Boží hlas: „I v této době je tady milost a naděje pro všechny. Jsem velice laskavý, shovívavý a milosrdný. Dnes je ten čas, obraťte se ke mně v modlitbách.“ Právě teď je čas volat k Pánovi tak jako nikdy předtím!