Apoštol Pavel řekl: „Rozhodl jsem se totiž neznat mezi vámi nic než Ježíše Krista, totiž toho ukřižovaného“ (1. Korintským 2,2).
Snažili jste se poznat Ježíšův hlas, jen tiše sedět v jeho přítomnosti a čekat? Hledali jste ho kvůli věcem, které nemůžete získat z knih nebo od učitelů? Bible říká, že veškerá pravda je v Kristu a on sám vám ji může předat prostřednictvím svého požehnaného Ducha svatého.
Ve vaší mysli může vyvstat otázka: „Není nebezpečné otevřít svou mysl tichému hlasu? Nepřítel může vstoupit a napodobovat Boží hlas a podvádět mě. Což není Duch svatý náš jediný učitel?“
Stejně jako Otec a Syn, Duch svatý je osobou, která je jedinečná, živá a božská. Písmo nazývá Ducha svatého Duchem Syna: „Bůh poslal do našich srdcí Ducha svého Syna“ (Gal 4,6). Je také známý jako Duch Kristův: „Duch Kristův, který byl v nich“ (1. Petrova 1,11). „Pokud někdo nemá Ducha Kristova, není Jeho“ (Řím 8,9). Duch svatý je podstatou Otce i Syna a oba jej posílají.
Opravdová a vytrvalá modlitba nás může uchránit před podvody. Naše ochrana spočívá v čekání. Hlas těla vždy spěchá. Chce okamžité uspokojení, takže nemá trpělivost. Je vždy zaměřen spíše na sebe než na Pána a snaží se nás vytrhnout z Boží přítomnosti.
Hlas nepřítele je také trpělivý, ale pouze do určité míry. Může být jemný, sladký, ujišťující i logický. Ale pokud ho prozkoušíme jednoduše čekáním – to znamená, že nereagujeme okamžitě, ale vyzkoušíme, zda je to Pánův hlas – bude netrpělivý a odhalí se. Najednou se stane ošklivým a náročným, bude si na nás vyskakovat a odsoudí nás.
Proto Bible znovu a znovu říká: „Počkej na Pána – počkej na něj – počkej.“ Během našeho čekání jsou další hlasy odkryty nebo se unaví a odcházejí. Musíme počkat, počkat, počkat, aby nebe i peklo vědělo, že se nevzdáme, dokud to Pán nepřevezme.