Ježíš přikázal svým učedníkům nastoupit na loď, kterou čekala těžká zkouška. Bible říká: „A Ježíš přinutil své učedníky, aby nastoupili do lodi“ (Matouš 14,22), a ta plula do bouře. Házelo to s nimi asi jako s houpajícím se korkem a Ježíš to celou dobu věděl.
Kde byl Ježíš? V horách s výhledem na moře se modlil za učedníky, aby neselhali v testu, o němž věděl, že jím musí projít. Plavba lodí, bouře, házení vln, větry, to všechno bylo součástí procesu, který Otec naplánoval. Učedníci se chystali naučit největší lekci, jakou se kdy naučit měli: poznat Ježíše v bouři.
Až do tohoto okamžiku znali Ježíše jako člověka, který dělal zázraky — proměnil bochníky a ryby v zázračné jídlo. Poznali ho jako přítele hříšníků a zaopatřitele jejich potřeby. Dokonce ho poznali jako Syna Božího a toho, kdo je učil modlit se, odpouštět, svazovat a rozvazovat. Ale ti, kdo si mysleli, že opravdu ví, že Ježíš je nejlepší, ho nepoznali, když udeřila bouře.
To je dnes kořen mnoha problémů. Věříme Ježíši, že dělá zázraky, věříme, že nás spasí a díváme se na něj, aby zaopatřil naše potřeby. Ale když se zdá, že se všechno rozpadá, nejsme si jisti, že je blízko.
„Loď už byla daleko od břehu, zmítána vlnami, protože vítr vál proti ní. Krátce před svítáním se k nim Ježíš vydal pěšky po hladině. Když ho učedníci uviděli kráčet po jezeře, vyděsili se a křičeli strachy: ‚To je přízrak!‘“(Matouš 24,26) Tady je nebezpečí, kterému všichni čelíme – neschopnost vidět Ježíše v našich potížích.
Ježíš k nám vždy přichází blízko, aby se v bouřích ukázal jako Spasitel. Chce, abys mu věřil v každé bouři svého života. Proto Ti dává poznat svou přítomnost!