Apoštol Pavel založil v Korintu církev a cestou do Efezu jim napsal dopis.
Tento sbor spadl do různých kompromisů a potýkal se s hříchem. Přesto Pavel na začátku dopisu byl k nim tak milostivý, namísto kárání je povzbuzoval.
„Pavel, povolaný apoštol Ježíše Krista, podle Boží vůle…Boží církvi, jež je v Korintu, posvěceným v Kristu Ježíši, povolaným svatým, spolu se všemi, kdo se na kterémkoliv místě dovolávají jména našeho Pána Ježíše Krista, Pána jejich i našeho: Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a Pána Ježíše Krista.
Stále za vás děkuji svému Bohu za Boží milost, která vám byla dána v Kristu Ježíši, že jste v něm byli ve všem obohaceni, v každém slovu i ve všem poznání, podle toho, jak bylo Kristovo svědectví ve vás potvrzeno, takže v žádném daru nemáte nedostatek a dychtivě očekáváte, až se zjeví náš Pán Ježíš Kristus, jenž vás také až do konce potvrdí, abyste nebyli obviněni v den našeho Pána Ježíše Krista.
Věrný je Bůh, který vás povolal do společenství jeho Syna Ježíše Krista, našeho Pána.“ (1.Korintským 1:1-9)
Pavel jim říká, že každý den za ně děkuje Bohu (1. Korintským 1:4). Kolikrát ale zmiňuje Ježíše Krista! V těchto verších ho ve skutečnosti zmínil desetkrát; je naprosto uchvácen Ježíšem, který byl tak živý v jeho srdci.
Máte po Ježíši větší hlad dnes, než jste měli před pěti lety nebo třeba minulý týden? Jste také tak uchváceni Ježíšem jako byl Pavel, takže je celé vaše myšlení a jednání jím prostoupeno? Pokud tomu tak není, požádejte Ducha svatého, aby vložil do vašeho nitra hlad po důvěrnějším vztahu s Ježíšem Kristem.