Ve Starém Zákoně čteme příběh o Jákobově manželce, Ráchel, a o tom jak zoufale toužila mít dítě. Už dále nemohla snést pomyšlení na život bez radosti z narození vlastního dítěte, že nikdy nezažije to, co se od ní očekávalo jako od židovské ženy. Její bolest byla tak nesnesitelná, že prosila Jákoba, „Dej mi potomka, nebo umřu!“
Přivést lidskou duši ke Kristu se velice podobá narození dítěte. Duch Svatý počne touhu v našich srdcích, o kterou my potom pečujeme, staráme se, pravidelně se modlíme za ztracené duše. Toužíme být u toho, když se naše dítě narodí, a když se tak stane, už ho ani nechceme pustit z rukou. Hrajeme si s ním, mazlíme se s ním a vychováváme nové Boží stvoření. Pěstujeme, zaléváme a prosíme Boha, aby mu dal vzrůst. Jediné, na co myslíme, je jak pomoci našemu dítěti růst, prospívat, měnit se k obrazu Božímu.
Kdyby tak všichni, kdo následují Krista, takto naléhavě a zapáleně toužili přivést nové dítě do Božího království! Kdyby se každý z nás rozhodl, že už dále nechce žít s vědomím, že je neplodný. Kdyby tak tato touha hořela v našich srdcích tak silně, že bychom to už nemohli unést. Tak, že bychom volali k Bohu, „Dej mi duchovního potomka, nebo umřu.“ Kudy chodím, potkávám křesťany, kteří nikdy nedovedli duši k Ježíši, nikdy nepocítili tu radost. Přicházejí ke mně se sklopeným zrakem a zahanbeně mě žádají o radu. Já jim ale říkám, že se nemusí cítit zahanbeně, ale ať se radují, že Duch Svatý vložil do jejich srdce touhu.
„První krok k šíření naší víry je vzplanutí touhy v našem srdci,“ říkám jim. A můžeme si být jistí, že Duch Svatý tuto touhu v nás zažehne.
Nicky Cruz, světově známý evangelista a plodný spisovatel, se obrátil k Ježíši z života plného násilí a trestné činnosti poté, co se v New Yorku roku 1958 setkal s Davidem Wilkersonem. Příběh jeho dramatického obrácení byl nejprve popsán v knize Davida Wilkersona „Dýka a kříž“ a později ho sám Cruz vylíčil ve svém vlastním bestselleru „Utíkej, malý, utíkej“…