Z Bible víme, že ti, kdo skutečně všechno vydali Kristu, jsou opravdu odhodláni hledat ho celým srdcem a myslí a poslouchat jeho slovo, prochází bouřemi a zkouškami: „Mnoho zla doléhá na spravedlivého, Hospodin ho však ze všeho vysvobodí.“ (Žalm 34,20) Kromě toho jsou neustále terčem ďáblovy závisti.
K nejvíce zkoušeným duchovním oblastem patří křesťanova mysl. Mnoho křesťanů zápasí s myšlenkami, které jsou na rozdíl od Kristových despotické a ustrašené. Bojují se vzpomínkami na svoje pády a nakonec se cítí nehodni společenství s Bohem a jeho požehnání. Nemáme vždy odpověď na to, proč se věřícím dějí těžkosti, ale jedno je jisté – vždy za tím stojí satan.
Ďábel chce Boží vyvolené okrást o pokoj, důvěru, naději na ráj s Pánem – zkrátka o všechno, co on sám ztratil, když byl vyhnán z nebe. V okamžiku, kdy se někdo rozhodne se cele oddat Ježíši, a Boží záležitosti se stanou jeho zájmem, stane se terčem satanova hněvu.
I když možná je teď tvá víra slabá, satan tě nenechá na pokoji. Je rozhodnut nedopustit žádnou šanci, aby Duch svatý znovu vzbudil v tobě plamen. Z toho důvodu nás Pavel varuje, abychom si byli vědomi ďáblových úskoků: „Aby nás satan neobelstil; jeho úskočnost přece známe.“ (2. Korintským 2,11) Pokud ignorujeme taktiku nepřítele, můžeme mu umožnit získat výhodu.
Pavel píše: „Vždyť sám satan se převléká za anděla světla; není tedy nic překvapujícího na tom, že se jeho služebníci vydávají za služebníky spravedlnosti.“ (2. Korintským 11, 14–15). Pavlovo varování je zde úplně jasné: Satan používá bezbožné lidi jako posly svého hněvu a závisti. Podle apoštola tito lidé pronikli do církve. Nepotkali jste už takové?
Faktem je, že všichni musíme bojovat, dokud nezemřeme nebo se Ježíš nevrátí na Zemi. Může nám být dáno období klidu, ale dokud jsme na Zemi, účastníme se duchovního boje. Ale dostali jsme zbraně, které jsou mocné, schopné bořit hradby (viz 2. Korintským 10, 3–5). Byli jsme vybaveni zbraněmi, kterým satan nedokáže odolat: modlitbou, půstem a vírou. Haleluja!