Někteří učitelé Bible tvrdí, že nemáme víru, pokud žádáme Boha o tu samou věc znovu a znovu. To je kacířské tvrzení! Bůh nás žádá, abychom prosili, hledali a tloukli - pokorně a úpěnlivě volali k Němu. (viz Matouš 7:7-8). Od úplného začátku obraceli věrní služebníci Boha Jeho zaslíbení v modlitby:
- Ježíš věděl, že Jeho Otec mu ještě před stvořením světa slíbil dát vše. A přesto strávil hodiny a hodiny v modlitbách za naplnění Boží vůle na zemi. Dokonce použil podobenství ilustrující vytrvalost v modlitbě, o oné neodbytné vdově, která tak dlouho tloukla na dveře soudce, až si vymohla spravedlnost. (Lukáš 18:1-8).
- Bůh dal Ezechielovi nádherná zaslíbení o obnovení Izraele, z jehož trosek se stane téměř rajská zahrada. Ale nestane se to skutečností bez modlitby. "Ještě toho hledati bude při mně dům izraelský, abych je rozmnožil." (Ezechiel 36.37). Jinými slovy, "Dal jsem vám zaslíbení, ale chci, abyste si ho vymodlili. Hledejte mě celým svým srdcem, dokud se to nenaplní. Slib vám splním, ale musíte žádat."
- Bůh zaslíbil Danielovi, že po sedmdesáti letech bude Izrael obnoven. Když se Daniel dočkal sedmdesátého roku, mohl ve víře vyčkávat, až Bůh svůj slib naplní. Místo toho padl na kolena a dva týdny volal k Bohu, dokud se tak nestalo. (Daniel 9:24-27)
Ve Starém zákoně nosili izraelští kněží náprsník se jmény všech izraelských kmenů. To značilo, že potřeby lidí byly při modlitbách neustále na srdci kněze. Jaký je to nádherný obraz! Představuje Krista, který nás nese ve svém srdci a přednáší naše potřeby Otci. Ale také je to obraz nás samých, křesťanů, královského kněžstva, které nese v srdci potřeby bližních.