Prorok Elijáš byl tak zneklidněn morálním úpadkem, který jeho národ zažíval, že utekl před výhružkami Jezábel, zlé ženy krále Achaba, a ukryl se v jeskyni.
"Eliáši, proč se skrýváš?" Zeptal se ho Bůh.
"Protože synové Izraele opustili tvou smlouvu, zbořili tvé oltáře a tvé proroky zabili mečem. Zůstal jsem já sám a také mně usilují o život, aby mi jej vzali (viz 1. Královská 19:10).
Pro všechny tyto vnější okolnosti měl Elijáš dobrý argument. Jeho společnost se blížila ke kolapsu a vláda byla nejzkaženější a nejodpornější v dějinách. "Achab udělal ještě více, aby provokoval Hospodina, Boha Izraele, k hněvu, než všichni izraelští králové, kteří byli před ním" (1. Královská 16:33). Navíc Jezábel, nejzkaženější královna, která kdy sdílela trůn, se snažila zabít každého Hospodinova následovníka.
Eliáš byl odhodlán "vydržet až do konce" a zůstat věrný Bohu úplně sám, ale nevěděl, že ve stejném okamžiku konal Duch svatý po celé zemi. Blížilo se velké morální probuzení a Bůh měl brzy hodit Jezábel psům a svrhnout zlé panovníky. Bůh důrazně řekl Elijášovi, nejenom že není sám, bylo tu sedm tisíc v Izraeli, kteří nepodlehli korupci. Bůh také řekl Elijášovi, že má lid umístěný na klíčových pozicích, věřící stojící pevně v pravdě!
To stejné platí i dnes. Tak jak řekl Bůh Eliášovi, "Tisíce se nepoklonily," tak říká i nám dnes, "Milióny se nepoklonily!" Sláva buď Bohu. Nejsme jen maličký pozůstatek, ale mocná armáda, neochvějní a nekompromisní v tomto zkaženém věku. Satan by chtěl, aby Boží lid věřil, že jejich počty se snižují. Nevěřte jeho lžím! Bůh stále pracuje, vylévá svého Svatého Ducha a přitahuje hladová srdce k sobě.