Někteří křesťané nechtějí být ve spojení s jinými členy Kristova těla. Mluví s Ježíšem, ale záměrně se izolují od ostatních věřících. Nechtějí mít nic společného s tělem kromě hlavy.
Tělo však nemůže být tvořeno pouze jedním údem. Dokážete si představit hlavu, z níž vyrůstá pouze ruka? Kristovo tělo nemůže tvořit pouze hlava bez končetin a orgánů, jeho tělo se skládá z mnoha částí. Jsme vzájemně spojeni nejen kvůli tomu, že potřebujeme Ježíše, ale také proto, že i my se potřebujeme navzájem.
Pavel prohlásil: „Oko nemůže říci ruce: ‚Nepotřebuji tě,‘ stejně jako hlava nemůže říci nohám: ‚Nepotřebuji vás‘“ (1. Kor 12,21). Všimněte si druhé poloviny tohoto verše. Pavel říkal věřícím: „Kristus nikdy neřekne žádné části svého těla: ‚Nepotřebuji vás.‘“ Naše hlava se ochotně spojí s každým z nás. Navíc říká, že jsme všichni důležití, ba dokonce nezbytní pro fungování jeho těla.
To platí zejména pro ty, kteří jsou slabí nebo zraněni. Pavel zdůraznil: „Naopak! Mnohem více jsou potřebné ty části těla, které vypadají slabší“ (1. Kor 12,22). A dodal: „Částem těla, které považujeme za méně ctihodné, prokazujeme zvláštní čest, a s tím, co máme neslušného, se nakládá se slušností o to větší“ (1. Kor 12,23). Mluvil o těch v Kristově těle, kteří nejsou vidět a jsou nenápadní. V Božích očích však tito členové mají velkou čest a pro práci jeho těla jsou naprosto nezbytní.
Tato pasáž má pro nás všechny hluboký význam. Pavel skrze ni řekl členům církve: „Nezáleží na tom, jak sami sebe vidíte. Možná si říkáte, že jste špatnými křesťany. Ale sám Pán říká: ‚Potřebuji vás.‘ Nejste jen důležitými údy Jeho těla. Jste životně důležití a nezbytní pro funkci jeho těla.‘“