Je moudré si dobře zapamatovat, že bez ohledu na to, jak čistě, svatě a bez poskvrny se cítíš, a jak si myslíš, že jsi v bezpečí, nevyhneš se pokušením! Pokud miluješ Ježíše, stal se tvým spasitelem a vládcem tvého srdce i mysli, v pekle si tě označili. Satan se tě pokusí srazit na zem, a je moudrý věřící, který si to uvědomí a připraví se na bitvu.
Pavel vysvětluje, proč Bůh dovolí, aby nás ďábel těžce zkoušel: „už jsme očekávali rozsudek smrti. To vše se stalo, abychom nespoléhali sami na sebe, ale na Boha, který křísí mrtvé“ (2. Korintským 1,9). Cílem satana je věřící zaplavit vinou, odsouzením, strachem, sklíčeností, a vzít jim odvahu. Ale Pán se stará o své děti.
David říká: „kdyby Hospodin nebyl s námi, když proti nám povstali lidé, zaživa by nás zhltli“ (Žalm 124,2-3).
David byl ve velkém pokušení a padl do cizoložství, lži a vraždy nevinného muže. Když ho prorok Nátan odhalil, satan byl jistě přesvědčen, že David zůstane na dně. Očekával, že král zvedne ruce a zvolá: „K ničemu už nejsem. Přivedl jsem pohanu na Boha a spáchal hříchy, proti nimž jsem kázal. Bůh mě teď už nemůže použít!“
Ale slyšte, co David vyznal poté, když činil pokání. „Hospodin mě přísně trestal, ale nevydal mě smrti.“ (Žalm 118,18). Řekl: „Byl jsem v pokušení, zkoušen, ale Bůh by mě nevydal do moci satana!“
Milovaní, pokud k vám ďábel přichází se silným pokušením, není to vždy proto, že by ve vašem životě byl hřích. Možná na vás útočí, protože jste se obrátili k Pánu a snaží se zničit vaši víru. Ať je vaše srdce povzbuzeno následujícím slovem:
„Nezmocnilo se vás pokušení, které by pro lidi nebylo běžné. Bůh je věrný: nedopustí, abyste byli podrobeni zkoušce, kterou byste nemohli vydržet, ale se zkouškou dá i východisko a sílu, abyste ji mohli snést.“ (1. Korintským 10,13)