Když Bůh říká lidem: „Věř“, vyžaduje něco, co je mimo rozum. Víra je naprosto nelogická, a její samotná definice má co do činění s něčím nesmyslným. Přemýšlejte o tom: „Věřit Bohu znamená spolehnout se na to, v co doufáme, a být si jisti tím, co nevidíme.“ (Židům 11:1) Zkrátka, bylo nám řečeno: „Neexistuje žádný hmatatelný materiál ani žádný jiný důkaz.“ Přesto jsme vyzváni, abychom věřili.
Faktem je, že všichni čelíme v našem životě náročným okolnostem. Přesto věřím, že pokud dokážeme porozumět podstatě víry – její nelogické podstatě, která není založena na rozumu – najdeme pomoc, kterou potřebujeme, abychom jimi prošli.
Podívejme se na Abrahama. Bůh mu řekl: „Vstaň, jdi a opusť svou zemi.“ Abraham jistě přemýšlel: „Kam mám jít, Pane?“ Ale Bůh mu právě řekl, aby odešel!
To nebylo logické; ve skutečnosti to vypadalo nesmyslně. Pokud manžel přijde domů a řekne své ženě, že se okamžitě stěhují, jistě bude mít všemožné otázky. Kam? Proč? Jak? Kdy? A nebylo by přijatelné, aby neměl odpovědi.
Ale Abraham slyšel Boha! „Vírou Abraham poslechl Boží volání, aby šel na místo, jež měl dědičně získat. Přestože nevěděl, kam jde, vydal se na cestu.“ (Židům 11:8) Abraham sbalil svou rodinu a vydal se na cestu, aniž by věděl, kde skončí. Jediné, co věděl, bylo, že má od Boha krátké slovo jdi a jistotu, že neutrpí žádnou škodu.
Víra požadovala, aby se Abraham nespoléhal na nic jiného než na zaslíbení. Poslouchal a Slovo o něm říká: „Tehdy uvěřil Hospodinu a ten mu to počítal za spravedlnost.“ (Genesis 15:6)
Pán vám říká, stejně jako řekl Abrahamovi: „Dávám vám své Slovo a odpovím na vaše volání.“ „Když chudák volal, Hospodin jej slyšel,… Hospodinovy oči hledí ke spravedlivým, své uši naklání k jejich volání.“ (Žalm 34:7,16) Důvěřujte mu i dnes, že vám dá přesně to, co potřebujete.