Nikdo nemůže spočítat všechna Kristova slitování a požehnání plynoucí z jeho prolité krve. Zaměřme se na jedno vítězství: odpuštění hříchů.
„Jestliže však chodíme ve světle, jako on je ve světle, máme společenství mezi sebou a krev Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu … Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti“ (1. Janův 1:7, 9).
Je nezbytně nutné, aby se každý Ježíšův následovník chopil této slavné pravdy. Na tom, jak ji přijmeme, závisí, zda budeme mít vítěznou víru, až se ocitneme v hrozném soužení. Opravdu je v nejisté době rozhodující, zda se držíme Kristova odpuštění.
Mnozí, kteří Ježíšovi roky věrně sloužili, nabyli přesvědčení, že jejich víra může snést i hořící pec. Dosvědčují spolu s učedníky: „Rozumím, Pane. Věřím Ti.“ Děkují Bohu, že Kristus otevřel jejich oči, aby viděli jeho věčné záměry.
Potom na ně náhle přijde obrovská a drtivá krize. Zjišťují, že vstoupili do pece, která je sedmkrát více rozpálená než cokoli jiného, co již zažili. Čelí tak bolestné bitvě, že zápasí do vyčerpání a jejich domovy se začínají otřásat. A brzy je zavalí břemena a obavy.
Poslyšte slova apoštola Pavla: „Jsou ospravedlňováni zadarmo jeho milostí vykoupením v Kristu Ježíši. Jeho ustanovil Bůh, aby svou vlastní smrtí se stal smírnou obětí pro ty, kdo věří. Tak prokázal, že byl spravedlivý, když již dříve trpělivě promíjel hříchy“ (Římanům 3,24-25).
Skrze víru v Kristovu prolitou krev jsou přikryty všechny naše hříchy! V Božích očích jsme čistí díky jeho nezaslouženému odpuštění. Veškerá vina, strach a odsouzení jsou zlikvidovány a všechny minulé účty jsou smazány. Halejuja!
Je úžasné, že Bůh učinil opatření pro smíření, zatímco jsme ještě žili hříšně. Jak píše Pavel: „Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní“ (Římanům 5,8). A nakonec nám Pavel říká: „Nyní však není žádného odsouzení pro ty, kteří jsou v Kristu Ježíši, kteří se neřídí vůlí těla, ale vůlí Ducha“ (Římanům 8,1).